- Označení:
- Kopule poz.
- Období:
- 1936–1938
Pancéřová pozorovací kopule byla vedle pancéřového zvonu druhým základním pancéřovým prvkem osazovaným na objekty těžkého opevnění. Stejně jako zvon šlo o pevný, neotočný ocelolitinový odlitek zapuštěný do stropnice objektu — od zvonu se lišila konstrukcí a způsobem osazení do stropní desky. Kopule se na objekty osazovaly v letech 1936–1938 a řada z nich byla do září 1938 na svých místech.
Účel
Kopule sloužily především k pozorování bojiště a řízení palby — pozorovatel v nich sledoval předpolí přes průzory a korigoval palbu vlastního objektu i sousedních zbraní. V dělostřeleckých tvrzích měly pozorovací kopule a zvony klíčovou roli při řízení palby tvrzového dělostřelectva.
Konstrukce
- Pevný odlitek — kopule se neotáčela; výhled zajišťovaly průzory rozmístěné podle palebného a pozorovacího plánu konkrétního objektu
- Tloušťka stěn zhruba 20–30 cm podle stupně odolnosti objektu
- Vybavení: pozorovací průzory s uzávěry, periskop, spojovací prostředky
Vedle pevných zvonů a kopulí počítaly projekty dělostřeleckých tvrzí také s otočnými dělostřeleckými věžemi — ty však zůstaly nerealizovanou kapitolou: žádná otočná věž nebyla do září 1938 vyrobena.
Osudy po Mnichovu
Pancéřové prvky čs. opevnění byly za okupace z velké části vytrhány a sešrotovány. Dochované kusy jsou dnes vzácné — původní pancéřové prvky in situ lze vidět například na tvrzi Bouda, jednotlivé kusy se dochovaly i jinde.
Související typologie
- Pancéřový zvon — druhý základní pancéřový prvek těžkého opevnění
- Dělostřelecká tvrz — nejhustší koncentrace pancéřových prvků
- Pěchotní srub — standardní nositel zvonů a kopulí
Zdroje a literatura
- Jan Lakosil, Tomáš Svoboda: Pevnostní pancéřové prvky československého opevnění
- Vojenský historický ústav — fond těžkého opevnění
Naposledy aktualizováno: 20. dubna 2026