Když 21. července 1934 padlo rozhodnutí o stavbě stálého opevnění, stálo Československo před úkolem o evropském měřítku: do čtyř let postavit obranný systém po celém obvodu hranic. Vznikl jeden z nejhustších systémů opevnění střední Evropy — síť pevností, ke které dnes vede přes 6 000 dochovaných objektů roztroušených od jižní Moravy přes celé Sudetské pohoří až po slovenské hranice.
- Plánováno
- 1 276 TO + 15 463 LO
- Postaveno do 9/1938
- ~ 263 TO + 10 000 LO
- Tvrze (dokončené)
- 5 z 17 plánovaných
- Rozpočet
- 10,9 miliardy Kč (1938)
Tři hlavní kategorie pevností
1. Lehké opevnění (LO) — řopíky
Souvislá linie kulometných pevnůstek tvořící páteř obrany v terénu. Železobetonové bunkry pro 2–7 mužů, stěny 50–80 cm, výzbroj kulomety. Postaveno přibližně 9 000 objektů. Detail v kompletním průvodci řopíky.
2. Pěchotní sruby — páteř obrany
Pěchotní sruby jsou mnohem mohutnější objekty než řopíky — stěny až 2,25–3,50 m, posádka 20–40 mužů, výzbroj kulomety, protitankové kanóny a minomety. Stojí na strategických bodech a tvoří uzly obranné linie. Postaveno přibližně 263 srubů, plánováno bylo přes 1 000.
3. Dělostřelecké tvrze — vrchol systému
Dělostřelecká tvrz je komplex 4–8 železobetonových objektů propojených podzemním systémem chodeb a sálů v hloubce 25–50 m. Vyzbrojená těžkými 10 cm houfnicemi, minomety a kulomety. Posádka 200–800 mužů. Plánováno bylo 17 tvrzí, dokončeno 5: Adam, Bouda, Hanička, Hůrka, Smolkov.
Dělostřelecké tvrze
Tvrze jsou nejmohutnější součástí čs. opevnění. Dnes jsou některé z nich zpřístupněné jako muzea s expozicemi, jiné zůstaly uzavřené nebo v různém stavu zachovalosti.
Nejvýznamnější pěchotní sruby
Z 263 dokončených pěchotních srubů vybíráme nejlépe zachované a muzejně přístupné. Kompletní seznam najdete v katalogu nebo na interaktivní mapě.
Geografické rozvržení
Linie těžkého opevnění se budovaly především podél severní hranice proti nacistickému Německu — od Moravské Ostravy přes Opavsko, Staré Město pod Sněžníkem, Králíky, Rokytnici v Orlických horách, Náchod, Trutnov až po Krkonoše a Liberec.
Stavební úseky byly značeny podle sídla velitelství ženijní skupiny (ŽSV), která stavbu řídila — odtud zkratky pevností v jejich kódech:
- MO — Moravská Ostrava
- OP — Opava
- StM — Staré Město pod Sněžníkem
- K — Králíky
- R — Rokytnice
- N — Náchod
- T — Trutnov
- KrK — Krkonoše
- Li — Liberec
- B — Bratislava (slovenská část)
- MJ — Mikulov / jižní Morava
Lehké opevnění (řopíky) doplňovalo a rozšiřovalo tyto linie i na jih Moravy, jižní Čechy a Slovensko. Vnitrozemskou druhou obrannou linii tvořila slavná Pražská čára.
FAQ — Často kladené otázky
Kolik dělostřeleckých tvrzí Československo postavilo?
Plánováno bylo 17 tvrzí, ale do Mnichovské dohody 1938 bylo zcela dokončeno pouze 5: Adam, Bouda, Hanička, Hůrka, Smolkov. Další 4 (Dobrošov, Skutina, Šibenice, Stachelberg) zůstaly v různé fázi rozestavěnosti. Po válce přibyl ještě Orlík jako 13. tvrz dokončená v 50. letech.
Jaký je rozdíl mezi pevností a tvrzí?
V kontextu čs. opevnění 1935–1938 je „pevnost" obecný pojem zahrnující všechny pevnostní objekty. „Tvrz" specificky označuje dělostřeleckou tvrz — komplex několika železobetonových srubů a dělostřeleckých objektů propojených podzemním systémem chodeb a sálů, vyzbrojených těžkými kanóny.
Které čs. pevnosti se dnes dají navštívit?
Veřejnosti jsou přístupné desítky pevností. Mezi nejvýznamnější muzejní expozice patří Hanička, Dobrošov, Bouda, Stachelberg, K-S 14 „U cihelny", T-S 19 „Turov", areál Darkovičky a Skutina. Mnoho dalších je volně přístupných v terénu. Kompletní seznam s návštěvními informacemi v katalogu.
Proč československé pevnosti nikdy nebojovaly?
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 přiměla Československo opustit pohraniční oblasti bez boje. Armáda dostala rozkaz opustit opevnění do deseti dnů bez jeho poškození. Systém, do nějž bylo investováno enormní úsilí, tak nikdy nebyl bojově nasazen. Detail v článku Mnichov 1938 a osud opevnění.
Jaké jsou typy čs. pevnostních objektů?
Systém měl dvě hlavní kategorie: lehké opevnění (LO vz. 36 a LO vz. 37 — řopíky, ~9 000 objektů, posádka 2–7 mužů, kulomety) a těžké opevnění (pěchotní sruby pro 20–40 mužů s protitankovými kanóny a minomety; dělostřelecké tvrze — komplexy podzemních objektů). Komponenty větších objektů zahrnují pancéřové zvony a kopule.