Glosář — pojmosloví opevnění
Alfabetický rejstřík pojmů československého opevnění 1935–1938. 127 hesel — od stavební technologie a výzbroje přes vojenskou taktiku k historickým termínům.
A
- A cement
- Speciální cement pro pevnostní stavby, vyvinutý pro vojenskou správu profesorem Stanislavem Bechyněm. Oproti běžnému portlandskému cementu měl vyšší pevnost v tlaku a pozdější začátek tuhnutí, aby šlo betonovat plynule bez přestávek. Cena dohodnutá s kartelem cementáren počátkem roku 1936: 100 kg za 12 Kč.
B
- Bednění
- Dočasná forma pro odlévání betonu. U ŘOP typicky z dřevěných prken 5 cm, viditelné otisky v betonu dodnes.
- Betonáž
- Proces odlévání betonových konstrukcí. Hlavní stavební činnost ŘOP — celkem ~1,5 mil. m³ odlito 1935–1938.
- Blok
- Jeden samostatný betonový monolit objektu. Pěchotní srub III. odolnosti měl typicky 2–3 bloky oddělené dilatací.
- Bojové pásmo
- Prostor před obrannou linií, kde má být nepřítel zachycen a zničen palbou pevností. ŘOP mělo pásmo hloubky 6–8 km.
- Bouda (tvrz)
- Nejzachovalejší čs. dělostřelecká tvrz v Orlických horách. Viz /tvrze/bouda.
C
- Citadela
- Starší pevnostní termín pro centrální opevnění města. Nesouvisí s ŘOP — v moderním opevnění 20. stol. nahrazeno tvrzemi.
- Československé opevnění
- Systém pevností budovaných 1935–1938 podél hranic ČSR pro obranu proti Německu (a částečně Maďarsku a Polsku). Oficiální název: „opevnění Č.S.R.“, neformálně ŘOP podle řídícího orgánu.
D
- Dělostřelecká tvrz
- Nejsilnější typ čs. opevnění — komplex pevnostních objektů spojených rozsáhlým podzemím, s plánovanou dělostřeleckou výzbrojí. Plánováno bylo 17 tvrzí, stavba zahájena u 9, stavebně dokončeno 5 (Bouda, Adam, Hanička, Smolkov, Hůrka).
- Dělostřelecký pozorovací periskop
- Optický přístroj vysunovaný z pozorovacího zvonu nebo prostrčený stěnou dělostřeleckého srubu, jímž pozorovatel řídil palbu. ŘOP po francouzském vzoru v roce 1935 zadalo studium tří typů: 1,4× pro sledování ochranného příkopu, 6–8× pro pozorovací zvon a nejméně 15× pro hlavní dělostřeleckou pozorovatelnu. Vývoj měla převzít Optikotechna.
- Dělostřelecký srub
- Hlavní dělostřelecký objekt tvrze, projektovaný pro trojici houfnic 10 cm vz. 38 v kasematních střílnách s omezeným odměrem. Houfnice nebyly do září 1938 dodány.
- Demolice (Wehrmacht)
- Systematické ničení čs. opevnění Wehrmachtem 1938–1940. Zničeno: ~45 % pěchotních srubů, ~90 % lehkých objektů demontováno.
- Diamantový příkop
- Hluboký příkop (4–6 m) před střílnou pěchotního srubu. Brání nepříteli dorazit k střílně, zachycuje vystřelené granáty. Tvar odvozen od briliantového obrusu — proto „diamantový“.
- Dotěh pevností
- Taktický termín: vzájemná palebná podpora sousedních objektů. Každá pevnost ŘOP měla mít dotěh s 2–3 sousedy.
- Důvěrník (na stavbě opevnění)
- Placený informátor, kterého ženijní skupinové velitelství najímalo mezi dělníky a místními obyvateli, aby hlásil podezřelé chování na staveništi i mimo ně. Počítalo se zhruba se dvěma důvěrníky na staveniště a měsíční odměnou 150 Kč; jednotliví důvěrníci se navzájem neměli znát a styk velitele s nimi měl zůstat naprosto utajen.
- Dvojče
- Speciální typ střílny pro dvě zbraně vedle sebe. Typické pro pěchotní sruby s kanonem + kulometem v jednom bloku.
E
- Ekrazit
- Trhavina používaná v komorách stálého minového zařízení na začátku hlavní galerie tvrze. Odpálení náloží mělo způsobit řízený zával a oddělit dobytý vchodový objekt od zbytku podzemí.
- Elektrický agregát
- Spalovací motor spojený s generátorem, který objektu nebo tvrzi dodával vlastní elektřinu nezávisle na veřejné síti. V roce 1935 ŘOP poptávalo u Škodových závodů dieselové i benzinové soustrojí ve velikostech od 2 do 25 kW a řešilo, zda smí motor nasávat vzduch zvenčí — filtrovaný vzduch objektu byl příliš drahý na to, aby jej spaloval motor.
- Enciáda (encijada)
- Špatné spojení dilatace bloků (starý čs. stavební termín). V moderní literatuře opuštěný.
F
- Fond pro věcné potřeby národní obrany
- Zvláštní fond zřízený zákonem č. 127/1934 Sb., z něhož se od září 1935 hradila stavba opevnění. Kryl vlastní stavební náklad objektů, výkup pozemků i náhrady škod v pásmech kolem staveb; běžné osobní výdaje ŘOP zůstaly v rozpočtu ministerstva národní obrany.
- Fort
- Starší pevnostní termín (přelom 19./20. stol.) pro samostatnou pevnost s vlastní posádkou. V ŘOP nahrazen „tvrzí“ a „srubem“.
- Fortifikační muzeum
- Muzeum specializované na opevnění. V ČR nejznámější: Tvrz Bouda, Hanička, Hlučín-Darkovičky, Dobrošov, Stachelberg.
G
- G/JA
- Krycí označení minometné kopule pro dvojče 12cm minometů B-12. Vznikla postupným zjednodušováním projektu G/RO — nejdřív bylo zrušeno vysouvání, pak i otáčení věže. Nebyla nikdy vyrobena, ani jako prototyp. Viz /typologie/minometna-kopule-g-ja
- Granátový skluz
- Šikmá ocelová roura skrz strop objektu pro házení granátů mimo objekt. Posádka hází granát do skluzu, který ho vede ven na předem zaměřené místo (obvykle diamantový příkop).
H
- Hanička (tvrz)
- Dělostřelecká tvrz v Orlických horách. V 70. letech přestavěna na atomový kryt pro vládu ČSSR (projekt Kahan III). Viz /tvrze/hanicka.
- Hlavní galerie
- Komunikační tepna tvrzového podzemí, široká 2,5 m. Na jejím začátku byla stěna se střílnou, pancéřové dveře a dvě komory stálého minového zařízení; před kasárenskými sály se zakřivovala, aby ji nešlo přímo postřelovat.
- Houfnice 10 cm vz. 38
- Pevnostní houfnice vyvíjená Škodovými závody, hlavní plánovaná dělostřelecká zbraň tvrzí. Do Mnichova vznikly jen prototypy — žádná nebyla namontována do objektu. Viz /vyzbroj/houfnice-10cm.
- Hůrka (tvrz)
- Dělostřelecká tvrz v Králickém průsmyku. Jedna ze 3 plně dokončených tvrzí (Hůrka, Bouda, Smolkov). Dnes muzejní komplex.
CH
- Chalupa
- Slangový název posádkového ubikačního prostoru v podzemí tvrze. Používáno v dobovém žargonu armády.
I
- Izolace (hydroizolace)
- Asfaltová nebo kovová vrstva mezi zemí a betonem, chránící pevnost před vlhkostí. U ŘOP používán asfalt nebo olovo.
J
- Jámový objekt
- Typ lehkého objektu zapuštěného do země do hloubky 3–5 m. Zřídka používaný — pouze v několika lokalitách v Ostravsku.
K
- Kanon protitankový vz. 36
- 47mm protitankový kanon Škoda vz. 36 (pevnostní varianta). Hlavní PT zbraň čs. opevnění. Viz /vyzbroj/protitankovy-kanon-vz-36.
- Kasárna (tvrzová)
- Podzemní ubikační prostor pro posádku tvrze. Palandy ve 3 patrech, sdílené WC, umývárny.
- Kazemata
- Uzavřený pevnostní prostor se střílnou pro zbraň. V ŘOP nahrazena termínem „blok“ nebo „srub“.
- Klenba
- Stropní konstrukce objektu. U betonových srubů typicky 1,5–3 m tlustá (dle odolnosti).
- Kloknerův ústav
- Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních profesora Kloknera při ČVUT v Praze, založený roku 1921. Pro ŘOP schvaloval cement, kamenivo i písek a testoval zkušební kostky ze všech staveb opevnění.
- Kolektivní protiplynový filtr
- Velký filtr čistící vzduch nasávaný do celého objektu — na rozdíl od plynové masky chránil osádku hromadně. ŘOP na něj v roce 1935 vypsalo omezenou soutěž firem Eckhardt a spol., Techna a Chema a od každé objednalo jeden kus ke srovnávacím zkouškám. Požadoval se výkon kolem 800 m³ vzduchu za hodinu, nízký odpor a resistenční doba v desítkách hodin proti fosgenu, chlorpikrinu a arsinům.
- Kontrolní průkaz
- Doklad, bez něhož se v roce 1935 nedalo vstoupit na staveniště opevnění. Kromě jména nesl krycí značku: číslo objektu bylo zapsáno písmenem, přičemž malé písmeno znamenalo státně spolehlivého a velké státně nespolehlivého zaměstnance. Držitel tak z vlastního průkazu nemohl poznat, jak je hodnocen.
- Kopule (pancéřová)
- Zastaralý název pro pancéřový zvon. V literatuře starší než 1940.
- Krakorec
- Mohutný železobetonový převis nad střílnami dělostřeleckého srubu. Chránil je před strmě dopadajícími granáty a bombami, bránil spouštění náloží ze stropu a v horní části byl spojen 20cm deskou, která shora zarovnala tvar stropu a ztížila leteckému průzkumu určit směr palby.
- Kulomet vz. 26
- Lehký kulomet ZB vz. 26. Předchůdce britského BREN-u. Standardní zbraň pěchoty čs. armády. Viz /vyzbroj/kulomet-vz-26.
- Kulomet vz. 37
- Těžký kulomet ZB vz. 37. Pevnostní verze byla univerzální — existovala i pro tanky, letadla a pěchotu. Britové ji licencovali jako BESA. Viz /vyzbroj/kulomet-vz-37.
L
- Lehké opevnění (LO)
- Kategorie ŘOP pro menší objekty (typicky 1 kulomet). LO vz. 36 (první generace) a LO vz. 37 (řopík, druhá generace).
- Linie
- Úsek ŘOP podél hranice. Celkem 11 linií: Ostravsko, Orlicko-Kladská, Krkonoše-Podkrkonoší, Jeseníky, jižní Morava, Bratislavské předmostí, jižní Slovensko, Šumava, plzeňský okruh, severní Čechy, Krušné hory.
- LO vz. 36
- První generace lehkého opevnění. Odolnost A (odolnost proti 75mm granátu), jednoúrovňový objekt pro 1–2 vojáky.
- LO vz. 37 (řopík)
- Druhá generace lehkého opevnění, výrazně vylepšená. Odolnost A, B, C podle tloušťky stěn. 9 677 objektů postaveno. Viz /typologie/lo-vz-37.
M
- M1, M2, M3
- Označení muničních skladů tvrze. M1 = hlavní sklad v podzemí s polovinou dotace munice (sály profilu 520/400 cm). M2 = manipulační sklady v sálech pod každým bojovým objektem. M3 = příruční skladiště přímo u zbraně v objektu.
- Maginotova linie
- Francouzský opevňovací systém na východní hranici. Inspirační zdroj pro ŘOP — ale čs. technici přizpůsobili koncept místním podmínkám.
- Mimoúrovňové spojení
- Typ spojení dvou pevnostních objektů podzemní chodbou v různých hloubkách. U ŘOP typické u tvrzí.
- Minomet vz. 38
- Pevnostní minomet ráže 9 cm vyvíjený pro objekty těžkého opevnění. Žádný nebyl do září 1938 namontován. Viz /vyzbroj/minomet-vz-38.
- Minový předpolí
- Minové pole před obrannou linií. ŘOP plánovalo 50 000 min v roce 1938, v září instalováno pouze ~15 000.
- Mnichov 1938
- Mnichovská dohoda z 29.–30. 9. 1938. V jejím důsledku ČSR odstoupila Sudety Německu, což zahrnovalo ~80 % ŘOP.
- MO-S linie
- Moravskoslezská linie / Ostravsko. Nejstarší úsek ŘOP (zahájeno 1935). Viz /linie/ostravsko.
N
- Nadloží
- Mocnost horniny nad tvrzovým podzemím. Požadavek ŘOP: nejméně 16 m rostlé soudržné skály nebo 20 m neporušené kompaktní zeminy. Právě nadloží, ne tloušťka betonu, chránilo galerie před bombardováním.
- Nepřítel (hlavní)
- Pro ŘOP především nacistické Německo; po anšlusu v březnu 1938 se ohrožená hranice rozšířila o bývalou rakouskou. Opevnění na jihu Slovenska mířilo proti Maďarsku.
O
- Objekt vz. 36
- Jiné označení pro LO vz. 36. Typicky používáno v archivní literatuře.
- Obrana (hluboká)
- Taktická koncepce ŘOP: nepřítel nemá proniknout jedním útokem, ale má být zadržován ve více vrstvách linie.
- Obsazení Wehrmachtem
- Obsazení Sudet a ŘOP Wehrmachtem 1.–10. 10. 1938. Nezastaveno bojem. Následně demontáž výzbroje.
- Odolnost (kategorie)
- Kategorizace pevností podle odolnosti proti dělostřelbě: I. (proti 75mm), II. (proti 105mm), III. (proti 155mm), IV. (proti 305mm).
- Odšelenič (slang)
- Dobový slang pro protitankový kanon vz. 36. Nejasný původ — pravděpodobně „odšelenič tanků“.
- Okop
- Odkrytá střelecká pozice. V ŘOP doplňková, hlavní obrana vedena z pevností.
- Opevnění (ŘOP)
- Zkráceně pro Ředitelství opevňovacích prací — ústřední orgán zodpovědný za plán, projektaci a stavbu čs. opevnění 1935–1938.
- Orlicko-Kladská linie
- Jeden z nejvýznamnějších úseků ŘOP. Zahrnuje tvrze Bouda, Hanička, Dobrošov, Adam, Skutina. Viz /linie/orlicko-kladsko.
- Osádka
- Dobový výraz Ředitelství opevňovacích prací pro mužstvo pevnostního objektu. ŘOP důsledně psalo „osádka“, nikoli „posádka“. Válečná osádka tvrze Adam měla čítat 611 osob, Boudy 316.
- Ostění
- Betonová obezdívka podzemní chodby nebo sálu. Předepsaná tloušťka: 30 cm prostého betonu u profilů do světlé šířky 2,5 m, 60 cm u větších. Beton v podzemí měl krychelnou pevnost „jen“ 350 kg/cm², zato musel být vodotěsný.
P
- Palba (kruhová)
- Palba ve 360° rozsahu. U dělostřelecké tvrze dosahováno rotací pancéřových štítů.
- Palebný vějíř
- Výseč terénu, kterou pokrývá palba jedné zbraně objektu. Směrnice pro opevňování z roku 1935 stanovily vějíř zpravidla na 45–50°; počítalo se s dosahem těžkého kulometu pod betonem do 1 200 m, protitankové zbraně do 800 m a lehkého kulometu z věže do 600 m. Na vnějším okraji vějíře se v lese kácel palebný průsek široký asi 15 m.
- Pancéřový zvon
- Ocelová polokoule ve stropě pěchotního srubu nebo tvrze, sloužící k pozorování a palbě. Typy N (20 cm pancíř), AN (30 cm), 40 mm. Viz /vyzbroj/pancerovy-zvon.
- Pečorra
- Označení pro pozorovací škvíru. Starší čs. pevnostní termín.
- Pěchotní srub
- Standardní objekt těžkého opevnění. Bunkr pro 15–32 mužů s 2–3 kulomety a případně protitankovým kanonem. Viz /typologie/pechotni-srub.
- Periskop
- Optické zařízení ve zvonu pro pozorování mimo objekt. Standardní výbava pancéřového zvonu AN.
- Pevnostní dráha vz. 37
- Úzkorozchodná dráha rozchodu 600 mm se zabetonovanými kolejnicemi, páteř dopravy v tvrzovém podzemí. Plošinový vozík s nákladem do 1 500 kg tlačili dva muži. Zadání: dopravit do tvrze dvoudenní dotaci střeliva za jednu noc, tedy asi za šest hodin. Viz /clanky/doprava-v-podzemi-tvrze
- Plynotěsné dveře
- Ocelové dveře, které měly spolu s přetlakem uvnitř objektu zabránit vniknutí bojových látek. Podle Směrnic z roku 1935 se jimi uzavíraly střelecké a odpočinkové místnosti. První dodávku zadalo MNO v říjnu 1935 firmě A. Ippen z Hradce Králové; těsnění tvořila po obvodu křídla vložka z měkké mastné kůže o profilu 20 × 10 mm.
- Podzemí (tvrze)
- Síť chodeb propojujících objekty tvrze v hloubce 20–60 m. Obsahuje kasárna, muniční sklady, strojovnu, vodní nádrž.
- Polní výzbroj
- Výzbroj pro boj mimo objekt (puška, granát, bajonet). Používána při výpadu posádky.
- Polopancéř
- Mírnější pancéřový prvek (tloušťka 5–10 cm). V ŘOP používán pro dveře a menší ochranné kryty.
- Protipechotní obrana
- Obrana proti pěchotě: kulomety vz. 37, granáty, minová pole, ostnatý drát.
- Protitanková obrana (PT)
- Komplex opatření proti obrněné technice: PT kanony (47mm vz. 36), PT granáty, PT překážky (ježci), diamantové příkopy.
- Průzor
- Úzký otvor pro pozorování. Pancéřový zvon měl 3–5 průzorů po obvodu.
- Předpancíř
- Pevná, do stropu objektu zabetonovaná část pancéřové věže nebo kopule, v níž se otáčí pohyblivý vrchlík. U dělostřelecké věže RO vážil sám o sobě 160 tun a byl zapuštěn 2,5 m od stropu; u minometné kopule G/JA 154,5 tuny ve čtyřech dílech.
- Puška vz. 24
- Československá verze Mauser 98. Osobní výzbroj vojáka. Viz /vyzbroj/puska-vz-24.
R
- Rakousko (Anschluss 1938)
- Připojení Rakouska k Německu 12. 3. 1938. Po něm ČSR musela urychleně rozšířit opevnění na jižní Moravě (dříve hranice s neutrálním Rakouskem).
- Ráž
- Průměr hlavně zbraně v milimetrech. U ŘOP nejčastější ráže: 7,92 mm (kulomety), 47 mm (PT kanon), 90 mm (minomet), 100 mm (houfnice).
- RO
- Krycí označení otočné a výsuvné dělostřelecké věže s dvojčetem 10cm houfnic vz. 38. Hmotnost asi 442,9 t, odolnost proti granátům do ráže 420 mm, vysunutí o 70 cm za 7 vteřin. Vybetonováno pět objektů, dokončena nebyla ani jedna věž. Nezaměňovat s otočnou kulometnou věží OR. Viz /typologie/delostrelecka-vez-ro
- Rovnanina
- Vrstva nasucho kladeného lomového kamene, kterou se obsypávaly stěny objektu a zasypávaly prostory za betonovým ostěním v podzemí. Nad ní se navršila zemina. Sloužila k roznesení nárazu a k odvodnění.
- Ruční ventilátor
- Záložní větrací zařízení poháněné klikou nebo šlapadlem, které mělo v pěchotním srubu udržet přetlak i při výpadku elektrického agregátu. Prototypy s ručním a nožním pohonem, přezdívané „bicyklové větráky“, přebíralo ŘOP v roce 1935 u firem Ing. R. Müller, Ing. O. Podhajský, Janka a spol. a Sigmund a zkoušelo je ve zkušebním objektu v Milovicích.
- ŘOP
- Ředitelství opevňovacích prací, zkráceně ŘOP. Ústřední orgán čs. armády pro plánování a stavbu opevnění 1935–1938. Sídlo: Praha, Kolín, pak Písek.
- Řopík
- Slangový název pro LO vz. 37. Odvozen od zkratky ŘOP.
S
- Sirén
- Poplachové zařízení v objektu. Typicky mechanické (klika), u tvrzí elektrické.
- Smolkov (tvrz)
- Jediná plně bojeschopná dělostřelecká tvrz ŘOP v září 1938. Ostravsko. Viz /tvrze/smolkov.
- Srub
- Typ pevnostního objektu. Pěchotní srub, dělostřelecký srub, minometný srub, vchodový srub.
- Stachelberg (tvrz)
- Největší plánovaná čs. tvrz (9 objektů, 778 mužů). V září 1938 rozestavěná z ~25 %. Viz /tvrze/stachelberg.
- Stálé minové zařízení
- Dvě komory s ekrazitovými náložemi po stranách hlavní galerie hned za vchodovým objektem. Jejich odpálení mělo způsobit řízený zával a oddělit vchod od zbytku tvrze, kdyby jej dobyl nepřítel.
- Strojovna
- Místnost v podzemí tvrze s diesel agregáty pro výrobu elektřiny. Typicky 150 kW, zásoba paliva na 60 dní.
- Střílna
- Otvor ve stěně objektu pro vedení palby. Tvar: úzký vnitřně, širší vně (pro rozšíření palebného kuželu).
- Stupeň odolnosti (Směrnice 1935)
- Dobová čtyřstupňová škála z návrhu Směrnic pro opevňování: I. proti ráži 155 mm (přímo ohrožené stěny 1,50 m, strop 1,50 m), II. proti 240 mm (2,25 / 2,00 m), III. proti 300 mm (2,75 / 2,50 m) a IV. proti 420 mm (3,50 / 3,50 m). Tvrze měly mít nejméně III. stupeň, dělostřelecké objekty vždy IV. Pozdější praxe stavby toto zařazení dále upravovala.
- Sudety
- Historický německojazyčný termín pro pohraniční oblasti ČSR s převážně německým obyvatelstvem. V roce 1938 odstoupeny Německu.
- Svážnice
- Zařízení pro překonání výškového rozdílu mezi vchodovým objektem a podzemím tvrze, se sklonem 25 %. Po dvou letech hledání bylo realizováno jako šikmý výtah s klínovými podstavnými vozíky: vozík úzkorozchodné dráhy na klínový vozík najel a nemusel se překládat. Kapacita 20 t/hod dolů a 15 t/hod nahoru. Použita na Boudě, Dobrošově a Hůrce.
Š
- Škoda Plzeň
- Hlavní zbrojovka ČSR. Výrobce houfnic, kanonů, pancéřových zvonů pro ŘOP.
T
- Taktickotechnická komise
- Smíšená komise důstojníků ŘOP, která na místě spojovala taktické a stavební hledisko — vybírala trasy, posuzovala viditelnost a ohrožení palbou a podepisovala zápis o průzkumu. V prosinci 1935 takto prošla příjezdné cesty k tvrzím Hanička, Adam, Bouda a Hůrka trojice pplk. stav. Josef Hubálek, plk. Bruno Slenovský a plk. žen. Jan Čermák.
- Tanková past
- Hluboká jáma nebo zídka blokující postup tanků. V ŘOP používáno omezeně — preferován protitankový kanon.
- Těžké opevnění (TO)
- Kategorie ŘOP pro velké objekty: pěchotní sruby a dělostřelecké tvrze. Celkem postaveno ~260 objektů (plán 520).
- Tloušťka stěn
- Klíčový parametr odolnosti: od desítek centimetrů u lehkých objektů po zhruba 2,75 m stěny a 3,5 m stropy u nejodolnějších tvrzových objektů.
- Trojúhelník palby
- Geometrický princip ŘOP: každý bod předpolí měl být v palbě minimálně 3 pevností. Zajistilo to zničení útočníka i při zásahu jedné pevnosti.
- Tvrz
- Dělostřelecká pevnost — komplex 5–9 objektů s podzemím. V ŘOP plánováno 16, zahájeno 8. Viz /typologie/delostrelecka-tvrz.
U
- Uzávěr
- Linie pevností uzavírající strategický průsmyk, cestu nebo údolí. Např. Orlicko-Kladská linie = uzávěr průsmyku Międzylesie.
V
- Vchodový objekt
- Speciální srub chránící vchod do podzemí tvrze; vybaven mj. granátovými skluzy a překladištěm materiálu.
- Vídeňská arbitráž 1938
- Mezinárodní rozhodnutí 2. 11. 1938 o odstoupení jižního Slovenska Maďarsku. Způsobilo ztrátu ŘOP na jižním Slovensku.
- Vítkovické železárny
- Důležitá čs. ocelárna. Spolu se Škodou Plzeň hlavní výrobce pancéřových zvonů pro ŘOP.
- Výdřeva
- Dřevěná výztuž z kulatiny, která držela vylámanou podzemní chodbu do doby betonáže. Mistr její stav kontroloval poklepem kusu železa na stojky: ty pod silným tlakem horniny „doslova zvonily“ a přidávaly se k nim další podpěry.
- Výpad posádky
- Taktická akce: posádka opouští objekt pro krátký boj v blízkém okolí (obnova komunikace, evakuace zraněných). Standardní součást obranné doktríny ŘOP.
- Vyrovnávací šachta
- Šachta se schodištěm a nákladním výtahem, která překonávala výškový rozdíl uvnitř tvrzového podzemí. Ze stavebně dokončených tvrzí byla realizována jen na Boudě — je 14 m hluboká, má 74 schodů a zajišťuje přístup k srubům K-S 21 a K-S 23.
- Výzbroj osobní
- Puška vz. 24 + granáty + bajonet. Doplňková k hlavní zbrani objektu (kulomet, kanon).
W
- Wehrmacht
- Německá branná moc 1935–1945. Hlavní předpokládaný nepřítel ŘOP. V říjnu 1938 obsadil Sudety bez boje.
Z
- Zabraný pozemek
- Plocha, kterou vojenská správa kolem objektu vykupovala nebo vyvlastňovala. V ostravském úseku se v roce 1935 zabíralo zhruba 2 m od vnější stěny překážek, přístupová cesta v šířce 3 m a s příkopy a chodníky pruh 6 m. V lesích se navíc zřizovaly pětimetrové pásy, které musely zůstat volné a zarostlé jen nízkou travinou.
- Zákon č. 63/1935 Sb.
- Zákon ze dne 29. března 1935 o vyvlastňování k účelům obrany státu — právní opora výkupů a vyvlastnění pozemků pod opevněním. Podle něj předkládalo MNO zemským úřadům soupisy parcel se situačními plány; v roce 1935 šlo o jedinou soudobou normu svého druhu, vedle ní se úřady opíraly ještě o rakouský rayonový regulativ z roku 1860 a uherský vyvlastňovací zákon z roku 1881.
- ZB vz. 26
- Viz Kulomet vz. 26.
- ZB vz. 37
- Viz Kulomet vz. 37.
- Zbraň X
- Armádní krycí kód 8cm pevnostního kanonu vz. 38 (tovární označení ES). Při zkouškách v roce 1938 definitivně propadl a vývoj byl zastaven. Viz /vyzbroj/kanon-8cm-vz-38
- Zbraň Y
- Armádní krycí kód 10cm pevnostní houfnice vz. 38 (tovární označení F3, ve střílně EC). Hlavní plánovaná zbraň tvrzí — do září 1938 nebyl vyroben ani jeden z 87 objednaných kusů. Viz /vyzbroj/houfnice-10cm
- Zbrojovka Brno
- Hlavní výrobce ručních zbraní pro ŘOP — kulomety ZB vz. 26 a vz. 37, pušky vz. 24, minomety. Po válce pokračovala v provozu dodnes.
- Zkušební kostka
- Krychle o hraně 20 cm zhotovená z betonu jednotlivých konstrukčních vrstev objektu. Po 28 dnech ošetřování putovala do Kloknerova ústavu na zkoušku pevnosti v tlaku. Za každý kilogram na cm² pod požadovanou hodnotou platil podnikatel srážku 90 haléřů z ceny betonu.
- Zpřístupnění
- Proces otevření pevnosti pro veřejnost. V ČR dnes přístupných ~30 muzejních objektů z celkového ~10 000.
- Zvláštní útvar
- Krycí označení jednotek zřízených v polovině května 1938 jako osádky pěti stavebně nejdokončenějších tvrzí — „Sm“ (Smolkov), „Bg“ (Hůrka), „Ba“ (Bouda), „A“ (Adam) a „H“ (Hanička). Od 25. června 1938 byly přeznačeny na prapory hraničářských pluků číslované od V. výše.
- Zvon (pancéřový)
- Viz Pancéřový zvon.
Ž
- ŽSV (ženijní skupinové velitelství)
- Výkonné stavební velitelství podřízené ŘOP, které v přiděleném úseku řídilo stavbu opevnění — vytyčovalo objekty, jednalo s úřady o pozemcích, přebíralo materiál a střežilo staveniště. Nejstarší je ŽSV II v Novém Bohumíně, jež od roku 1935 vedlo stavbu prvních srubů na Ostravsku.
- ŽSV III Králíky
- Ženijní skupinové velitelství pověřené úsekem Králíky – Žamberk, kde měly vzniknout tvrze Hůrka, Bouda, Adam a Hanička. Vedl je pplk. Ing. Špalek a v roce 1935 pod ním pracovaly měřické podskupiny v Králíkách a v Žamberku (skupina mjr. Bláhy). Kvůli sněhu a dešti byly jeho terénní práce na konci listopadu 1935 zlikvidovány a dokončovaly se v Praze.