Technická data
Kategorie:
Ruční zbraň
Zavedeno:
1924
Výrobce:
Zbrojovka Brno (puška), Česká zbrojovka Strakonice (pistole)
Ráže:
7.92 mm
Dostřel:
800 m
Hmotnost:
4,2 kg
Posádka:
1
Umístění:
Všechny typy opevnění (osobní výzbroj posádky)

Osobní výzbroj posádky

Každý voják v pevnosti měl osobní výzbroj — kromě hlavní zbraně (kulomet, kanon, houfnice) také pušku a pistoli pro blízký boj a výpad mimo objekt.

Puška vz. 24

  • Ráže: 7,92 × 57 mm Mauser (shodná s kulometem vz. 37 — sjednocená munice)
  • Typ: opakovací, 5ranný zásobník
  • Hmotnost: 4,2 kg s bajonetem
  • Délka: 1 100 mm
  • Dostřel: 800 m (účinný), 2 000 m (max)
  • Kadence: 8–10 ran/min (ruční)

Puška vz. 24 byla československá verze Mauseru 98 — stejný systém, stejná kvalita, ale s úpravami pro československou výrobu. Vyráběla se 2 miliony kusů v letech 1924–1938 — byla to nejrozšířenější zbraň armády.

Pistole vz. 24

  • Ráže: 9 × 17 mm (Browning Short)
  • Typ: poloautomatická, 8ranný zásobník
  • Hmotnost: 700 g
  • Délka: 155 mm
  • Dostřel: 50 m (účinný)

Pistole vz. 24 byla výzbrojí velitelských kádrů — velitelé objektů, důstojníci tvrze. Běžní vojáci měli pušku, ne pistoli.

Role v pevnostech

Osobní zbraně v pevnosti sloužily ve třech situacích:

1. Boj v interiéru objektu

Pokud by nepřítel pronikl dovnitř (např. po průrazu dveří) — ve stísněných chodbách by kulomety ztratily smysl, nástupují pušky a pistole.

2. Výpad posádky

V extrému mohla posádka opustit objekt a vést boj v blízkém okolí — např. pro obnovu přerušené telefonní linky, výměnu poškozeného periskopu, evakuaci raněných. Pro tento výpad měla standardní polní výzbroj (puška + granáty + bajonet).

3. Sebeobrana při ústupu

Pokud by došlo na rozkaz k evakuaci objektu (jako v říjnu 1938), posádka by odcházela s plnou polní výzbrojí pro případ nepřátelského ostřelování nebo partizánské akce. V reálu to nebylo potřeba.

Zásoba v objektu

  • Puška vz. 24: 1 kus na každého vojáka + 20 % rezerva
  • Pistole vz. 24: 1 kus na každého velitele + poddůstojníka
  • Náboje 7,92 mm: 30 000 ks v srubu (sdílené s kulometem vz. 37)
  • Náboje 9 mm: 500 ks pro pistole
  • Bajonety: 1 na každou pušku

Po Mnichovu

Puška vz. 24 byla Wehrmachtem zabavena v obrovských zásobách — celkem 700 000 kusů po celém ČSR. Německá armáda ji přeznačila na Gewehr 24(t) a využila ji pro záložní jednotky, okupační síly a spojence (Bulharsko, Rumunsko, Slovenská republika Tiso). Byly kvalitativně srovnatelné s německou K98k.

Po válce

Puška vz. 24 zůstala ve výzbroji ČSLA po roce 1945, postupně nahrazována sovětskými typy (Mosin-Nagant, pak SKS, pak AK). Poslední puška vz. 24 byla z aktivní výzbroje armády ČSSR vyřazena až v roce 1968 — po 44 letech ve službě.

Pistole vz. 24 byla předchůdcem legendární CZ 50, CZ 75 a dalších českých pistolí. Design byl základem celé moderní pistolařské tradice ČR a SR.

Kde ji uvidíte

  • Všechna fortifikační muzea mají pušky vz. 24 v expozici
  • VTM Lešany — nejúplnější kolekce
  • Muzeum Zbrojovky Brno — ve městě Brně

Související obsah

Zdroje a literatura

  • Karlický V.: Československé zbraně
  • Archív Zbrojovka Brno

Naposledy aktualizováno: 21. dubna 2026