Obranné linie ŘOP
Československé opevnění nebylo jedna souvislá linie — šlo o 12 různorodých úseků s vlastní logikou, tempem stavby a dnešním stavem. Od prvních betonáží v Ostravsku v roce 1935 po urgentní dobetonování jižní Moravy a jižního Slovenska po Anschlussu v roce 1938.
Opevnění Ostravska
Nejvýznamnější úsek těžkého opevnění ČSR — linie pěchotních srubů z Bohumína přes Ostravu po Těrlicko. Zde se betonovalo jako první a nejintenzivněji; dnes zde stojí tvrz Smolkov a desítky zachovalých srubů.
Orlicko-kladský úsek
Páteřní úsek těžkého opevnění v Orlických horách a na Kladském pomezí. Leží zde čtyři dělostřelecké tvrze — Bouda, Hanička, Adam a nedokončená Skutina — plus desítky pěchotních srubů. Srdce muzejní turistiky po ŘOP.
Krkonoše a Podkrkonoší
Severní úsek opevnění na Trutnovsku a v Podkrkonoší. Dominantou je rozestavěná tvrz Stachelberg — největší plánovaná československá tvrz.
Jesenický úsek
Opevnění v Jeseníkách a Nízkém Jeseníku — lehké opevnění mezi Javorníkem, Zlatými Horami a Rýmařovem, těžké opevnění v navazujícím úseku Staré Město pod Sněžníkem. Méně slavný, ale v říjnu 1938 patřil k poslední obsazené části území.
Jižní Morava a Znojemsko
Lehké opevnění podél rakouské (a po Anschlussu německé) hranice — od Znojma přes Mikulovsko po slovenskou hranici. Po březnu 1938 urychleně dobetonovávaná linie řopíků, které měly zabránit úderu od Vídně.
Bratislavské předmostí a Petržalka
Jediný úsek těžkého opevnění na Slovensku — pěchotní sruby B-S postavené v Petržalce proti Vídni po Anschlussu. Dnes zčásti v bratislavském sídlišti; několik je zpřístupněno jako muzea.
Jižní Slovensko
Lehké opevnění podél maďarské hranice — po Vídeňské arbitráži (listopad 1938) zčásti ztraceno, po roce 1945 vráceno. Málokdo ví, že i zde byla betonována souvislá linie řopíků — dnes z ní zůstaly desítky objektů.
Šumava a jižní Čechy
Lehké opevnění v Pošumaví a na jihu Čech — úsek podél bavorské a rakouské hranice od Železné Rudy po České Budějovice. Řidší síť řopíků v lesnatém terénu.
Plzeňský okruh a Chebsko
Lehké opevnění západní hranice — od Aše přes Cheb a Mariánské Lázně po Plzeň. Pás podél bavorské hranice s vysokou hustotou řopíků LO vz. 37.
Severní Čechy — Liberecko a Děčínsko
Linie lehkého opevnění od Děčína přes Frýdlantský výběžek po Liberec. Řopíky v hornatém terénu, v Českém Švýcarsku málo známé objekty.
Krušné hory
Linie lehkého opevnění podél krušnohorského hřebene — od Dubí přes Chomutov po Klášterec nad Ohří. Hřeben Krušných hor jako přirozená bariéra s hustou sítí řopíků.
Vnitrozemská obrana — Vltava, Labe, Morava
Sekundární obranné linie uvnitř ČSR — pražská čára, liběchovská příčka a vltavská linie. Přes tisíc lehkých objektů, které měly krýt ústup armády a obranu Prahy.