Šumava a jižní Čechy

Úsek ŘOP

Region:: Plzeňský / Jihočeský kraj
Délka:: ~180 km
Objekty:: ~880
Období stavby:: 1937–1938
Stav dnes:: Mnoho objektů v lesích, obtížnější dostupnost. Několik sezónně zpřístupňovaných objektů.

Strategický význam

Šumava je pro ČSR klasická obranná bariéra — husté lesy, vysoké pohoří, málo silnic. Wehrmacht zde mohl postupovat jen údolími Vltavy a Volyňky nebo přes Železnorudský průsmyk. Tam právě směřovaly klíče ŘOP: uzavřít průsmyky linií řopíků a lehkých objektů vz. 36.

Úsek nebyl prioritní — budoval se až od jara 1937 a do září 1938 zde bylo dokončeno přibližně 880 objektů. Většinou LO vz. 37 typ A a C, doplněných o starší objekty vz. 36 v horských pasážích.

Průběh linie

Železnorudský průsmyk — klíčový uzel, několik LO vz. 36
Vimperk–Volary — linie přes Šumavu
Český Krumlov (západně) — linie kolem Lipna
České Budějovice — jižně od města linie podél hranice s Rakouskem

Ikonické objekty

Železná Ruda — LO vz. 36 v průsmyku, ikonická fotka
Pošumaví — některé řopíky sezónně zpřístupňují místní spolky
Český Krumlov (řopík) — v katalogu dokumentován, volně přístupný
České Budějovice — Kamenný Újezd — dobře dochovaný LO vz. 37 typ A

Specifikum úseku

Šumavské objekty byly po roce 1948 v pohraničním pásmu — přístup veřejnosti zakázán po 40 let. Některé byly zarostlé lesem a znovuobjeveny až v 90. letech. Několik objektů slouží dodnes jako přístřešky pro turisty — ne vždy legálně, ale realistický pohled na stav terénu.

Co se tu stalo v říjnu 1938

Úsek byl předán 4.–9. října 1938. Posádky odcházely přes Šumavu do vnitrozemí — některé cesty trvaly 3 dny pěšky. Zabrané pohraničí bylo připojeno k Německé říši a objekty byly Wehrmachtem zdokumentovány jako součást Denkschriftu.

Co navštívit

Železná Ruda — LO vz. 36 v průsmyku
Ke Kamennému Újezdu od Českých Budějovic (1denní cyklo)

Ideální kombinace s NP Šumava a UNESCO Český Krumlov.

Související obsah

Objekty v této linii v našem katalogu

Vybrané pevnosti z úseku podle geografického výřezu — přes katalog se dostanete ke všem 20+ dokumentovaným objektům.

Celý katalog pevností

Zdroje a literatura

Fiala P.: Opevnění Pošumaví (FORTprint)
Komunitní stránka jihočeských řopíků

Naposledy aktualizováno: 21. dubna 2026