- Region:
- Plzeňský / Jihočeský kraj
- Délka:
- ~180 km
- Objekty:
- ~880
- Období stavby:
- 1937–1938
- Stav dnes:
- Mnoho objektů v lesích, obtížnější dostupnost. Několik muzejních bodů (Volary, Český Krumlov).
Strategický význam
Šumava je pro ČSR klasická obranná bariéra — husté lesy, vysoké pohoří, málo silnic. Wehrmacht zde mohl postupovat jen údolími Vltavy a Volyňky nebo přes Železnorudský průsmyk. Tam právě směřovaly klíče ŘOP: uzavřít průsmyky linií řopíků a lehkých objektů vz. 36.
Úsek nebyl prioritní — budoval se až od jara 1937 a do září 1938 bylo dokončeno přibližně 115 objektů. Většinou LO vz. 37 typ A a C, doplněných o starší objekty vz. 36 v horských pasážích.
Průběh linie
- Železnorudský průsmyk — klíčový uzel, několik LO vz. 36
- Vimperk–Volary — linie přes Šumavu
- Český Krumlov (západně) — linie kolem Lipna
- České Budějovice — jižně od města linie podél hranice s Rakouskem
Ikonické objekty
- Železná Ruda — LO vz. 36 v průsmyku, ikonická fotka
- Volary — muzejní řopík, sezónní provoz
- Český Krumlov (řopík) — v katalogu dokumentován, volně přístupný
- České Budějovice — Kamenný Újezd — dobře dochovaný LO vz. 37 typ A
Specifikum úseku
Šumavské objekty byly po roce 1948 v pohraničním pásmu — přístup veřejnosti zakázán po 40 let. Některé byly zarostlé lesem a znovuobjeveny až v 90. letech. Několik objektů slouží dodnes jako přístřešky pro turisty — ne vždy legálně, ale realistický pohled na stav terénu.
Co se tu stalo v říjnu 1938
Úsek byl předán 4.–9. října 1938. Posádky odcházely přes Šumavu do vnitrozemí — některé cesty trvaly 3 dny pěšky. Zabrané území připadlo přímo k Reichsgau Bayreuth a objekty byly Wehrmachtem zdokumentovány jako součást Denkschriftu.
Co navštívit
- Muzeum řopíků Volary (sezóna)
- Železná Ruda — LO vz. 36 v průsmyku
- Ke Kamenném Újezdu od Českých Budějovic (1denní cyklo)
Ideální kombinace s NP Šumava a UNESCO Český Krumlov.
Související obsah
Objekty v této linii v našem katalogu
Vybrané pevnosti z úseku podle geografického výřezu — přes katalog se dostanete ke všem 20+ dokumentovaným objektům.
- 137/22/D1Z — 137/22/D1Z · Jihočeský kraj
- 137/23/A-200Z — 137/23/A-200Z · Jihočeský kraj
- 139/37/A-180 Z — 139/37/A-180 Z · Jihočeský kraj
- 139/28/A-180 Z — 139/28/A-180 Z · Jihočeský kraj
- 137/21/D2Z — 137/21/D2Z · Jihočeský kraj
- 144/67/B2-80 Z — 144/67/B2-80 Z · Jihočeský kraj
- 146/22/D1 Z — 146/22/D1 Z · Jihočeský kraj
- 146/43/A-140 — 146/43/A-140 · Jihočeský kraj
- 148/41/D2 Z — 148/41/D2 Z · Jihočeský kraj
- 175/60/A-200 Z — 175/60/A-200 Z · Středočeský kraj
- 181/82/A-180 Z — 181/82/A-180 Z · Jihočeský kraj
- 181/83/A-220 Z — 181/83/A-220 Z · Jihočeský kraj
- 182/10/A-120 — 182/10/A-120 · Jihočeský kraj
- 182/12/A-200 — 182/12/A-200 · Jihočeský kraj
- 182/13/A-180 Z — 182/13/A-180 Z · Jihočeský kraj
- 182/14/A-220 Z — 182/14/A-220 Z · Jihočeský kraj
- 182/15/A-180 Z — 182/15/A-180 Z · Jihočeský kraj
- 182/16/A-160 Z — 182/16/A-160 Z · Jihočeský kraj
- 182/17/A-200 Z — 182/17/A-200 Z · Jihočeský kraj
- 182/18/A-160 Z — 182/18/A-160 Z · Jihočeský kraj
Zdroje a literatura
- Fiala P.: Opevnění Pošumaví (FORTprint)
- Komunitní stránka jihočeských řopíků
Naposledy aktualizováno: 21. dubna 2026