- Označení:
- G/JA
- Období:
- 1935–1938 0
- Výzbroj:
- Dvojče 12cm minometů B-12 (dříve plánováno dvojče 9cm minometů)
Minometná kopule G/JA je z pancéřových prvků československého opevnění tím nejméně hmatatelným: byla plně vyprojektována, měla svůj vlastní typ objektu — a nevznikla ani jako prototyp.
Proč vůbec
První úvahy o minometné výzbroji v pohyblivém pancéřovém prvku se objevily už v roce 1935. Úkolem takové zbraně bylo „stříleti do hluchých prostorů v předpolí a na křídlech tvrzí, kam nemohou působiti dělostřelecké věže ani sruby” — zejména v hornatém prostředí, kde strmé svahy a rokle vytvářely mrtvé úhly, do nichž houfnice s plochou dráhou střely nedosáhly.
A pokud by se nepřátelští vojáci dostali do těsné blízkosti pevnostních objektů, mohly by minomety vést palbu přímo na ně — bez rizika jejich poškození, protože strmě dopadající mina zasáhne pěchotu v příkopu, ale betonu neublíží.
Tři přepracování projektu
| Fáze | Datum | Podoba | Proč se změnila |
|---|---|---|---|
| 1 | září 1937 | G/RO — otočná a výsuvná věž s dvojčetem 9cm minometů, pevný náměr 45° | ŘOP ji po prostudování dokumentace označilo za příliš mohutnou, technicky komplikovanou a neúnosně finančně nákladnou — kvůli výsuvným komponentům |
| 2 | březen 1938 | zrušeno vysouvání — věž jen otočná; ústí hlavní procházelo pancéřovým vrchlíkem a chránila je vysouvací pancéřová deska | mezitím běžela jednání o přezbrojení na větší ráži |
| 3 | léto–podzim 1938 | zrušeno i otáčení věže → vznikla minometná kopule G/JA; výzbroj 12cm minomety B-12 | konečná varianta |
Rozdíl mezi věží a kopulí je zásadní. U věžové varianty se v zabetonovaném předpancíři otáčela na nosném sloupu celá střelecká místnost se zbraněmi, výtahy i dalším zařízením. U kopule šlo o pevně zabetonovaný pancéřový prvek, jehož otočnou část tvořil pouze vrchlík a lafeta s plošinou pro obsluhu.
ŘOP nechalo v březnu 1938 vyrobit dřevěnou maketu minometné věže v reálné velikosti — v té době už ale probíhala jednání o přezbrojení na větší ráži. Alternativa v podobě dvojice 12cm minometů se přitom objevila už ve všeobecném popisu minometných srubů z listopadu 1937 a zástupci Škodovky s ní vojáky podrobně seznámili v lednu 1938.
Parametry podle posledního návrhu (polovina října 1938)
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Předpancíř | 154,5 t ze speciální oceli, ve čtyřech dílech kvůli transportu a montáži |
| Zvláštnost jednoho dílu | ukrýval prostor pro průlez do střelecké místnosti z nižšího patra |
| Nejsilnější stěna předpancíře | 470 mm |
| Přídavný pancíř | 20 mm zevnitř v horní třetině kopule — proti odletujícím úlomkům oceli při přímém zásahu |
| Otočný vrchlík | s výstřelným otvorem |
| Výzbroj | dvojče spřažených 12cm minometů B-12, hladké hlavně kryté ocelovým pláštěm s vodním chlazením (ruční čerpadlo z nádrže na otočné plošině) |
| Délka hlavně | 1 800 mm |
| Hmotnost střely | 16,4 kg |
| Dostřel | 250–7 500 m |
| Náměr | 56°–85° |
| Kadence dvojčete | teoreticky 12 ran za minutu |
| Doprava munice | výtah poháněný ručními klikami |
Tvrzový minometný srub
Objekt pro kopuli měl tři patra:
- horní — střelecká místnost s kopulí, přístupná žebříkem z prostředního patra
- prostřední — skladiště části munice, malý ventilátor, ubikace pro pohotovostní obsluhu minometů
- dolní (podstatně menší) — místnost velitele objektu, ubikace pro poddůstojníka, filtrovna, WC
S podzemím měly být minometné sruby spojeny schodištěm pro pěší a nákladním jednokabinovým výtahem. Umisťovaly se zpravidla na svazích odvrácených od nepřítele. Pěchotní zvon pro lehký kulomet měl objekt dostat jen v případě, že by jej nekryly ostatní tvrzové sruby.
Osádku mělo tvořit 41 vojáků — 2 důstojníci, 1 rotmistr, 7 poddůstojníků a 31 vojínů.
Kde měly stát
| Tvrz | Objekt | Počet kopulí | Stav v září 1938 |
|---|---|---|---|
| Orel | MO-S 20c | 1 | nezadán |
| Šibenice | OP-S 33a | 1 | nezadán |
| Adam | K-S 44 „Za větrem” | 1 | vyrubána a vybetonována šachta z podzemí (nakonec zasypána) |
| Skutina | N-S 51 | 1 | nezadán |
| Dobrošov | N-S 77 | 1 | nezadán |
| Jírová hora | T-S 14 | 2 | nezadán |
| Poustka | T-S 50 | 2 | nezadán |
| Stachelberg | T-S 79 | 1 | nezadán |
| Stachelberg | T-S 80 | 1 | nezadán |
Do září 1938 se nepodařilo dokončit žádný tvrzový objekt pro minometnou kopuli. Nejdál postoupily přípravy na Adamu u objektu K-S 44 „Za větrem”.
Poručík Karel Pyšný z Adamu uváděl chybějící minometný srub mezi hlavními nedostatky tvrze v době mobilizace: „Na Adamu nám ale chyběla i dělostřelecká věž, kulometná otočná věž na ,Háječku’ a již zmíněný minometný srub nebyl dokonce ani vybetonován.”
Nezaměňovat
Kopule G/JA nemá nic společného s 9cm minometem vz. 38 ve střílnách pod betonem, který se u izolovaných pěchotních srubů skutečně používal. Jediným tvrzovým pěchotním srubem, kde se s 9cm minometem počítalo, byl T-S 15 ze sestavy tvrze Jírová hora.
Související
- Otočná a výsuvná dělostřelecká věž RO
- Minomet vz. 38
- Dělostřelecká tvrz
- Článek: 443 tun oceli, která nikdy nevystřelila
Zdroje a literatura
- Suchánek, J.: Čs. opevnění 1935–1938 — Dělostřelecké tvrze. Extra Publishing, Brno 2024
Naposledy aktualizováno: 8. srpna 2026