Minomet 9 cm vz. 38

Proč potřebujeme minomet v pevnosti

Boční palba kulometů má slabinu — mrtvý úhel přímo před objektem (do vzdálenosti ~30 m). Nepřítel, který se dostane na dostřel ručního granátu, už není zasažitelný žádnou střílnou. Proto měly pěchotní sruby minometnou místnost s minomety vz. 38, které střílely svisle nahoru skrz komín a dopadaly 50–200 m před objektem.

Efekt: kulometná palba drží nepřítele ve vzdálenosti 200 m a dále, minometná palba pokrývá 0–200 m. Dohromady souvislý palebný prostor 0–1 800 m.

Konstrukce

• Ráže: 90 mm
• Délka hlavně: 900 mm (10 ráží)
• Hmotnost (pevnostní): 62 kg
• Úhel náměru: 45°–85° (strmá trajektorie)
• Kadence: 8–12 ran/min
• Dostřel: 50–2 100 m (v pevnostní konfiguraci)
• Hmotnost miny: 4,2 kg (tříštivá)
• Úhel rozptylu střepin: 360°, efektivní 25 m poloměr

Pevnostní specifikum — svislá palba skrz komín

Minomet byl umístěn v minometné místnosti srubu pod střechou. Nad ním byl minometný komín — betonový tunel o průměru 50 cm kolmo vzhůru skrz střechu objektu. Nabíjelo se ze spodu (ruční vhození miny do hlavně), výstřel byl svislý. Díky střelbě vzhůru minomet neztratil přesnost ani při dopadu v mrtvém úhlu.

Pro nabíjení při útoku byla místnost vybavena:

• Zdviží min ze skladiště pod střechou
• Komunikací s pozorovatelem v pancéřovém zvonu (korekce palby)
• Ventilačním systémem pro odvod kouře a prachu

Munice

• Tříštivá mina vz. 38 — hlavní typ, 4,2 kg
• Dýmová mina — pro krytí výstupů posádky
• Světelná mina — pro noční palbu

Zásoba min v pevnostním srubu: 300–500 kusů podle velikosti objektu.

V boji 1938

Žádný čs. minomet vz. 38 v pevnostní konfiguraci nebyl nasazen do bojového použití. Zbraně byly v září 1938 většinou ještě ve výrobě u Škody — jen málo kusů se dostalo do objektů. Po Mnichovu Wehrmacht zbavil objekty výzbroje a minomety převezl do Německa, kde se jimi nepokračovalo (německá armáda měla vlastní 8 cm minomet sGrW 34).

Po roce 1945 byla malá série minometů vz. 38 obnovena v ČSLA pro experimentální použití v rámci projektu Kahan (poválečné využití tvrze Hanička), ale do sériové výroby se nevrátily.

Kde ho uvidíte

• Tvrz Hanička — minometná místnost s replikou v původní konfiguraci
• Tvrz Bouda — minometná šachta (bez zbraně) viditelná v expozici
• VTM Lešany — originální kus v nálezu

Související obsah

• Pěchotní srub — typologie
• Dělostřelecká tvrz — typologie

Zdroje a literatura

• Karlický V.: Československé dělostřelecké zbraně
• Ráboň M., Hák L.: Československé opevnění 1935–1938

Naposledy aktualizováno: 21. dubna 2026