Tvrz Stachelberg (Ježová hora)

Jméno

Tvrz vznikla pod německým názvem Stachelberg podle kóty. Počátkem roku 1938 rozhodlo ŘOP používat výhradně české názvy a po konzultaci s Vojenským zeměpisným ústavem se ze Stachelbergu stala Ježová hora. V dobových dokumentech z roku 1938 proto najdete oba tvary; muzeum i dnešní literatura používají původní Stachelberg, který jsme ponechali i zde.

Největší z plánovaných

Stachelberg byl projektován jako největší dělostřelecká tvrz československého opevnění. Staveniště leží na návrší Babí u Trutnova a tvrz měla krýt přístupy do vnitrozemí od Krkonoš a Trutnovska.

Několik prvenství, která ji odlišovala od všech ostatních:

• Jediná tvrz se dvěma dělostřeleckými otočnými věžemi — všechny ostatní vyprojektované tvrze měly jednu
• Dva dělostřelecké sruby (T-S 77 a T-S 78)
• Dva minometné sruby (T-S 79 a T-S 80), každý s jednou minometnou kopulí
• Tři sály strojovny/elektrárny místo obvyklých dvou — kvůli velikosti tvrze a spotřebě elektřiny
• Plánována izolovaná dělostřelecká pozorovatelna T-S 76a (třípodlažní, nepostavena)

Výstavba

Stavba byla zahájena 16. října 1937 — třetí od konce ze všech devíti zahájených projektů. Provedly ji spojené firmy Ing. Zdenko Kruliš a Konstruktiva, akciová společnost stavební.

Do září 1938 byl vybetonován jediný objekt — tvrzový pěchotní srub T-S 73 „Polom”.

Objekty

Objekt	Typ	Stav v září 1938
T-S 72	tvrzový pěchotní srub	třípatrový (spolu s K-S 13 na Hůrce jediný svého druhu); nedokončen
T-S 73 „Polom”	tvrzový pěchotní srub	jediný vybetonovaný objekt tvrze
T-S 74 „U silnice”	tvrzový pěchotní srub	vybetonována jen základová skořápka
T-S 75	objekt pro otočnou a výsuvnou dělostřeleckou věž	první sál skladiště M2 vylámán, druhý z velké části vybetonován
T-S 76a	izolovaná dělostřelecká pozorovatelna	nepostavena
T-S 77	dělostřelecký srub	proveden výkop, vylomena šachta, částečná betonáž
T-S 78	dělostřelecký srub	proveden výkop, vylomena šachta, částečná betonáž
T-S 79	tvrzový minometný srub (1 kopule)	nezadán
T-S 80	tvrzový minometný srub (1 kopule)	nezadán
T-S 80a	vchodový objekt	terénní úpravy včetně výkopu pro základovou desku

Kromě toho zde byl proveden výkop vchodového objektu a proražena štola do podzemí.

Podzemí ve stavu z roku 1938

Zatímco Bouda nebo Hůrka jsou dnes zajímavé tím, co bylo hotové, Stachelberg je cenný přesně opačně: jeho podzemí je zakonzervované ve stavu rozpracovanosti z roku 1938. Nikde jinde není tak dobře vidět, jak se tvrz stavěla.

Co lze pozorovat:

• Vylámaná chodba hlavní galerie bez betonáže
• Pěchotní galerie vedoucí ke srubu T-S 73 — dobře patrné, že prostor mezi skalním masivem a vybetonovanou chodbou dělníci vyskládali lomovými kameny
• Sál skladiště M2 pod nikdy nevybetonovaným objektem věže T-S 75 — v prvním sále je dnes replika dřevěné výztuže pro betonáž stropu, druhý sál se v roce 1938 podařilo z velké části vybetonovat
• Kasárenské sály ve stavu výlomu; černá barva na stěnách ukazuje, kam až v poválečných desetiletích sahala voda
• Kancelářský sál velení dělostřelecké otočné a výsuvné věže — unikát, který nemá jinde obdobu

Rekonstrukce šachty T-S 73

Ve výtahové a schodišťové šachtě pěchotního srubu T-S 73 probíhá postupná rekonstrukce podle původních plánů. Namontovány už jsou repliky zábradlí mezi prvním a druhým patrem, dvojice nůžkových dveří, vodicí prvky pro výtah, protizávaží i motor s převodovkou. Oproti originálu jde o mírně modernější, ale velmi podobnou verzi. V šachtě měl fungovat výtah typu Vý II o nosnosti 400 kg.

Po Mnichovu

Po přijetí Mnichovské dohody byly stavební práce zastaveny a pohraničí odstoupeno bez boje. Rozestavěná tvrz zůstala trvalým torzem.

Na staveništi se dodnes dochovaly relikty ze zařízení stavenišť — mimo jiné mohutné základy pro drtič štěrku.

Dnešní stav

Stachelberg byl zpřístupněn krátce po roce 1989 a dnes jej provozuje spolek Stachelberg. Prohlídka zahrnuje pěchotní srub T-S 73 „Polom” s expozicí přibližující jeho výzbroj v září 1938 a sestup do rozlámaného podzemí.

Aktuální otevírací dobu a informace najdete na stachelberg.cz.

Zdroje a literatura

• Suchánek, J.: Čs. opevnění 1935–1938 — Dělostřelecké tvrze. Extra Publishing, Brno 2024
• Kejzlar, M. – Čermák, L. – Holzknecht, P.: Opevnění na Trutnovsku. Dvůr Králové nad Labem 2008
• Muzeum Stachelberg — stachelberg.cz

Naposledy aktualizováno: 8. srpna 2026