Protitankový kanon 4 cm vz. 36

Hlavní protitanková zbraň

4 cm protitankový kanon vz. 36 — oficiálně 4 cm PTK vz. 36, v pramenech často L1 podle označení střílny — byl hlavní protitankovou zbraní čs. těžkého opevnění. Každý pěchotní srub od III. odolnosti měl jeden až dva kusy, dělostřelecké tvrze desítky.

Zvláštností je, že v pevnostní verzi byl spřažen v jedné lafetě s těžkým kulometem vz. 37 — takzvaná „L1 s TK vz. 37” kombinace. Posádka ze stejného stanoviště střílela velkorážkou proti tanku i kulometem proti pěchotě.

Proč 47 mm místo 40 mm?

Paradox ŘOP: zbraň se jmenuje “4 cm vz. 36”, ale její skutečná ráže je 47 mm. Důvod je historický — označení 4 cm bylo dáno ranou etapou vývoje, kdy se plánovala menší ráže. Po testech v letech 1934–1936 Škoda ráži navýšila na 47 mm, aby zbraň měla dostatečnou průraznost. Oficiální pojmenování ale zůstalo „4 cm” — kvůli kompatibilitě s již vydanými dokumenty a výcvikovými materiály.

Konstrukce

• Ráže: 47 mm (oficiálně uváděno “4 cm”)
• Délka hlavně: 2 040 mm (43 ráží)
• Hmotnost v pevnostní lafetě: ~900 kg (bez zbraně)
• Systém: polovertikální klinový uzávěr, ruční nabíjení
• Kadence: 10–15 ran/min (bojová)
• Dostřel účinný: 1 500 m (proti tanku), 7 500 m (maximum)
• Posádka: 3 muži (střelec, nabíječ, pozorovatel)

Průraznost pancíře

Ve své době byla zbraň špičková:

Vzdálenost	Pancíř (při 30°)
100 m	55 mm
500 m	45 mm
1 000 m	35 mm
1 500 m	28 mm

To v roce 1938 prorazilo jakýkoli německý tank — PzKpfw I, II, III (rané verze) i IV (ranou verzi). Pouze PzKpfw III Ausf. F a H s 50mm pancířem by se z čelního úhlu ubránil nad 1 000 m, ale z boku byl zranitelný vždy.

Pokud by v říjnu 1938 došlo k boji, Wehrmacht by utrpěl obrovské ztráty — protitanková obrana ČSR byla tenkrát kvalitativně srovnatelná s francouzskou (47mm kanon Puteaux) a převyšovala německou (3,7 cm PaK 36).

Zvláštní verze — vz. 38

V létě 1938 vyvíjela Škoda upgradovanou verzi vz. 38 s delší hlavní (46 ráží) a vyšší průrazností — 65 mm pancíře na 500 m. Měla být nasazena do tvrzí v 1939, ale Mnichov program zrušil. Prototypy Škoda udržela, po roce 1939 je Wehrmacht zabavil a použil pod označením 4,7 cm KwK(t) pro Panzerjäger 38(t) (“Hetzer” byl její přímý následník po válce).

V boji 1938 — nikdy nevystřelil

Paradoxem je, že tato špičková zbraň nikdy v bojové operaci pevnosti nevystřelila ostrou munici. Po Mnichovu byla v objektech zanechána, Wehrmacht ji zabavil, demontoval a využil ji v PT obraně na Slovensku a později v Africe Korps. Pevnostní lafetice zůstaly v objektech a po válce byly šrotovány.

Kde ho uvidíte

• Tvrz Bouda — jeden původní kus v expozici vchodového objektu
• Tvrz Dobrošov — kompletní pevnostní lafetka s kulometem a kanonem
• VTM Lešany — verze polní i pevnostní
• Muzeum Hlučín-Darkovičky — pevnostní lafetka v srubu MO-S 19

Související obsah

• Pěchotní srub — typologie
• Dělostřelecká tvrz — typologie
• Těžký kulomet vz. 37

Zdroje a literatura

• Karlický V.: Československé dělostřelecké zbraně
• Ráboň M.: Československé opevnění 1935–1938
• Archív Škoda Plzeň

Naposledy aktualizováno: 21. dubna 2026