R-H-S-79

**Dělostřelecký srub** tvrze **Hanička** — jeden ze **šesti vybetonovaných** v celém čs. opevnění (dále MO-S 39, K-S 11, K-S 43, K-S 45 a N-S 75). Dobový kód ŘOP: **R-S 79**; tvar „R-H-S 79" je novodobé rozlišení tvrzových objektů rokytnického úseku.

Zvenčí jsou dobře patrné **mohutné střílny pro houfnice**, oba zvony pro lehký kulomet a vzadu střílna pro tutéž zbraň pod betonem.

Dělostřelecké sruby byly s délkou kolem **48 m** a průměrnou spotřebou **5 500 m³ betonu** největšími objekty čs. opevnění; betonovaly se po částech s dilatační spárou. Hlavní výzbroj měly tvořit **tři 10cm houfnice vz. 38** v pancéřových střílnách pod betonem — nebyla vyrobena ani jedna z 87 objednaných.

Improvizovaná baterie tří **7,5cm horských kanonů vz. 15** se sem měla podle rozhodnutí ŘOP z dubna 1938 umístit do ochranného příkopu. Komise při průzkumu ale zjistila, že **děla by tam kvůli probíhajícím betonářským pracím neměla dostatečný výstřel**, a baterie proto skončila v týlu za objektem — stejně jako u srubu K-S 45 „Jabůrek" na Adamu. Dostřel horských kanonů činil necelých 8 km oproti plánovaným 11 700 m u houfnice vz. 38.

Střílny osazené zde patřily k **tvarově nesouměrné** první sérii s prázdným výklenkem pro jednokřídlová pancéřová dvířka, o jejichž použití ŘOP po francouzském vzoru uvažovalo, ale nakonec je nezavedlo. Odměr činil 45°, náměr od +38° do −10°.

Po Mnichovu zde Němci testovali podkaliberní protibetonové střely **Röchling**. V rámci přísně tajného projektu **KAHAN** (od roku 1979) vznikl půdorys horního patra tohoto objektu s červeně vyznačenými částmi, které měly být dostavěny a dobetonovány; přestavba Haničky na válečné kryté pracoviště federálního ministerstva vnitra nebyla nikdy dokončena.

Ostatní

Exteriér