- Kategorie:
- Plamenomet
- Zavedeno:
- 1938
- Výrobce:
- Zbrojovka Brno (experimentální vývoj) 0
- Dostřel:
- 30 m
- Kadence:
- 7 sekund nepřetržité palby
- Hmotnost:
- 85 kg
- Posádka:
- 1
- Umístění:
- Pěchotní srub (vchod), Vchodový objekt tvrze
Vzácná a kontroverzní zbraň
Pevnostní plamenomet typ F — kompletně ve vývoji ještě v září 1938 — byl nejvzácnější zbraní čs. opevnění. Plánovaly se jen desítky kusů pro nejvýznamnější vchodové objekty tvrzí. Do září 1938 bylo reálně vyrobeno odhadem 8–12 kusů, z toho instalováno v objektech jen 2–3.
Důvod nízké produkce: politická kontroverze. Československá armáda měla pochybnosti o použití plamenometů — zvláště po zkušenostech z první světové války, kdy byly považovány za nehumánní zbraně. Generální štáb nakonec povolil plamenomet jen pro obranu vchodu — tedy jako absolutně poslední linii, pokud by nepřítel pronikl až ke dveřím objektu.
Princip
Plamenomet vystřikuje hořící směs paliva (nafta + benzín + zahušťovadlo — v principu podobné napalmu) tlakem dusíku na vzdálenost 25–30 m. Tryska byla umístěna u vchodových dveří vchodového objektu nebo pěchotního srubu. Palba trvala 7 sekund nepřetržitě — tj. cca 40 litrů hořící směsi na cíl.
Efekt: úplné zneškodnění pěchotního útoku v koridoru před vchodem. Nikdo s plamenometem nesoupeří — buď uhoří, nebo uteče.
Konstrukce
- Palivová nádrž: 60 l (naplněná směsí)
- Dusíková láhev: 5 l pod tlakem 150 bar
- Tryska: ovládaná pákou, rotační (úhel 30° do stran)
- Dostřel: 25–30 m (v závislosti na směru větru)
- Dokud netrvá vzdáleně: 7 sekund nepřetržité palby, pak nutné doplnění
V boji
Nikdy nebyl použit v boji. Po Mnichovu byly všechny instalované plamenomety demontovány Wehrmachtem a převezeny do Německa. Dochovala se jen jediná technická dokumentace a několik fotografií — v československých muzeích dnes žádný originální kus neexistuje (všechny známé repliky jsou rekonstrukce).
Kontroverze
Plamenomet typ F byl po Mnichovu předmětem tajné analýzy Wehrmachtu — a Němci paradoxně z něj nic nepoužili v dalších vlastních zbrojních programech. Důvod: jejich vlastní Wurfgerät (odpálatelný plamenomet) byl technologicky dokonalejší.
Po válce ČSLA k myšlence plamenometu v pevnosti nikdy nesáhla — ani v projektu Kahan (1975–1989) pevnostní plamenomety neobnovila. Tato zbraň zůstala slepou uličkou českého pevnostního vývoje.
Kde ho uvidíte
Originální pevnostní plamenomet typ F se nedochoval nikde. V muzeích jsou pouze:
- Tvrz Bouda — 1:1 rekonstrukce vchodové konfigurace
- Tvrz Hanička — schéma a model v expozici
Pokud víte o zachovaném kusu (např. v zahraničních muzeích — Berlín, Curych), napište nám přes kontaktní formulář. Dostal jste se k primárnímu zdroji, který by mohl doplnit českou historii.
Související obsah
Zdroje a literatura
- Karlický V.: Československé zbraně
- Ráboň M.: Československé opevnění
- Archív VHÚ — technická dokumentace plamenometů F
Naposledy aktualizováno: 21. dubna 2026