Mluvíme-li o československém opevnění z let 1935–1938, běžně si představíme Mnichov, následnou kapitulaci a desetiletí chátrání. Málokdo ví, že objekty opevnění žily dál — a že od 70. let dostala tvrz Hanička druhou, tajnou úlohu: stala se chráněným pracovištěm federálního ministerstva vnitra ČSSR. Projekt Kahan byl jedním z nejstřeženějších tajemství svého resortu a zveřejněn byl až po sametové revoluci.
Proč právě staré tvrze
V 70. letech potřebovalo federální ministerstvo vnitra ČSSR chráněné pracoviště schopné fungovat i po jaderném úderu. Stavba zcela nového podzemního komplexu by byla nákladná a obtížně utajitelná (odtěžené množství horniny, stavební ruch).
Řešení nabídlo existující čs. opevnění z let 1935–1938 — tvrze jako Hanička měly:
- Podzemní systémy desítky metrů pod povrchem;
- Rozsáhlé chodby a sály s kasárnami, strojovnami a sklady;
- Masivní železobetonové konstrukce nejvyšších stupňů odolnosti.
Přestavba probíhala v režii federálního ministerstva vnitra pod přísným utajením, mimo běžnou civilní kontrolu.
Hanička — vlajkový projekt
Projekt Kahan se primárně realizoval na tvrzi Hanička v Orlických horách. Důvody:
- Odlehlá poloha v Orlických horách s omezenými přístupovými cestami.
- Nedokončenost původního projektu — Hanička nebyla v roce 1938 plně vybavena (dělostřelecké věže nebyly nainstalovány), zůstaly volné prostory vhodné pro přestavbu.
- Příznivé geologické podmínky — stabilní horniny hřebene Orlických hor.
Paradoxem je, že Hanička byla v letech 1969–1975 zpřístupněna veřejnosti jako muzeum — pro potřeby projektu ji pak stát opět uzavřel. Práce probíhaly od poloviny 70. let do počátku 90. let a náklady dosáhly řádově stovek milionů Kčs. Zapojeny byly stovky pracovníků — stavbařů, horníků, elektrikářů a zásobovačů.
Co bylo instalováno
- Moderní filtroventilace proti radioaktivnímu spadu, biologickým zbraním a bojovým chemickým látkám.
- Zásoby potravin a vody pro dlouhodobý autonomní provoz.
- Nezávislý zdroj energie (dieselové generátory a záložní baterie).
- Spojovací uzel pro řízení resortu v krizové situaci.
- Ubytovací a pracovní prostory pro osazenstvo pracoviště.
- Zdravotní středisko.
- Tlakotěsné dveře a další ochranné prvky.
Kdo o projektu věděl
Oficiální počet osob s prověrkou pro projekt Kahan nikdy nebyl zveřejněn; okruh zasvěcených byl každopádně velmi úzký. Projekt podléhal nejvyššímu stupni utajení.
Byla Hanička jediná?
Adaptace starých pevnostních objektů pro potřeby armády a dalších složek se v éře studené války objevovaly i jinde — řada objektů sloužila jako sklady. Úplný přehled využití však nebyl zveřejněn; archivy obsahují jen částečné dokumenty.
Konec projektu a veřejné zpřístupnění
V roce 1989 nastala sametová revoluce. Nová politická reprezentace v čele s Václavem Havlem zadala audit všech strategických projektů předchozího režimu. Projekt Kahan byl postupně ukončen na počátku 90. let.
Rozhodnutí o veřejném zpřístupnění Haničky padlo v roce 1995. Podzemí bylo vyčištěno od tajných zařízení (část dokumentace zachována pro expozici), tlakotěsné dveře a filtroventilace ponechány jako unikátní exponáty druhé historické vrstvy.
Tvrz dnes provozuje město Rokytnice v Orlických horách. Projekt Kahan tvoří druhou samostatnou expozici uvnitř tvrze — návštěvníci tak mohou prohlédnout dvě vrstvy 20. století pod jednou střechou: čs. obrana roku 1938 a ČSSR obrana v éře studené války.
Historické zhodnocení
Projekt Kahan je ojedinělým příkladem adaptivního využití fortifikace — staré objekty z roku 1938 získaly novou strategickou hodnotu, která přesáhla jejich původní konstrukční předpoklady.
Z historického pohledu je zajímavé:
- Technologická kontinuita — masivní železobetonové konstrukce z roku 1938 posloužily i v jaderné éře.
- Ideologická paradoxia — režim, který v 50. letech odsuzoval První republiku jako “buržoazní”, ve skutečnosti používal její nejvyšší vojenskou infrastrukturu jako základ vlastní obrany.
Kam zajít
- Tvrz Hanička — hanicka.cz — samostatná expozice projektu Kahan v rámci 2hodinové prohlídky.
- Vojenský historický ústav Praha — archiv otevřený pro badatele (nutné vyžádání přístupu k materiálům).
- Víkendový okruh Orlické hory — doporučený itinerář spojující návštěvu Haničky s R-S 74 a přírodní krajinou.
Co zůstává nezodpovězené
Mnoho otázek zůstává otevřených:
- Existovala další pracoviště podobného typu?
- Jak přesně mělo pracoviště fungovat v krizové situaci?
- Proč ČSSR investovala stovky milionů Kčs v době hospodářských potíží 80. let?
Dokumenty postupně odtajňovány, ale část archivů byla v letech 1989–1990 záměrně zlikvidována ze strany Státní bezpečnosti. Plný obraz projektu Kahan pravděpodobně nikdy nebude znám — a stává se tak sám o sobě historickou záhadou, která propojuje příběh čs. opevnění s érou studené války.
Zdroje
- Tvrz Hanička — expozice projektu Kahan, hanicka.cz.
Naposledy aktualizováno: 20. dubna 2026