Tvrz Dobrošov

Výstavba

Stavba byla zahájena 13. září 1937 — o rok později než tvrze první vlny — firmou Müller a Kapsa, která současně stavěla Adam. Tvrz měla krýt přístupy k Náchodu, jednomu z nejexponovanějších míst čs. obrany, a spolu se sousední Skutinou tvořit dvojici tvrzí krytých vzájemnou dělostřeleckou palbou.

Do září 1938 zůstal Dobrošov rozestavěný. Stavba si vyžádala dva dělnické životy.

Cihly místo betonu

Nepříznivé geologické podmínky přinutily firmu Müller a Kapsa navrhnout vlastní způsob provádění ostění chodeb. V horních partiích, odkud do výlomu vypadávaly zvětralé vrstvy hornin, projektanti nahradili beton cihelnou vyzdívkou. Ta umožňovala rychlejší uzavření klenby a — na rozdíl od čerstvého betonu — dokázala ihned odolávat tlaku nadloží. Následně dělníci provedli izolaci z asfaltových pásů nebo plechu a vše překryli betonovými prefabrikáty zatřenými cementovou maltou.

Objekty

Objekt	Typ	Stav v září 1938
N-S 72 „Můstek”	tvrzový pěchotní srub	vybetonován
N-S 73 „Jeřáb”	tvrzový pěchotní srub	vybetonován; chyběla kopule pro dvojče těžkých kulometů a všechny tři zvony
N-S 74	objekt pro otočnou a výsuvnou dělostřeleckou věž	šachta nedokončena, po Mnichovu zavezena
N-S 75 „Zelený”	dělostřelecký srub	vybetonován
N-S 76 „Amerika”	dělostřelecký srub	vyhloubena šachta do podzemí, proveden výkop objektu, vybetonována základová skořápka
N-S 77	tvrzový minometný srub (1 kopule)	nezadán; šachta po Mnichovu zavezena
vchodový objekt	vchodový objekt	proveden výkop

N-S 75 „Zelený” — jediný se souměrnými střílnami

Dobrošovský dělostřelecký srub je z hlediska pevnostního dělostřelectva zajímavější, než se zdá. Původní série střílen pro 10cm houfnice vz. 38, osazená na tvrzích Smolkov, Hůrka, Adam a Hanička, byla tvarově nesouměrná — obsahovala připravený výklenek pro jednokřídlová pancéřová dvířka, která ŘOP po francouzském vzoru zvažovalo, ale nakonec nezavedlo.

Po vyčerpání této série začaly Škodovy závody vyrábět souměrné střílny bez výklenku. Podařilo se je osadit už jen na N-S 75 — jde tedy o jediný objekt čs. opevnění s tímto typem střílny.

Podzemí

Podzemí bylo vylámáno jen zčásti a zůstalo převážně nevybetonováno. Právě surové, nevystrojené chodby a sály dnes návštěvníkům názorně ukazují, jak výstavba tvrzového podzemí probíhala — od výlomu přes výdřevu po betonáž.

Po Mnichovu — jediná, která měla zůstat

Dobrošov byl jedinou rozestavěnou tvrzí, která měla po Mnichovu zůstat československé armádě. I tam ale došlo k zastavení prací. Místo plánované svážnice vchodového objektu byla ještě z podzemí na povrch vybetonována provizorní šikmá chodba s menším profilem ukončená portálem s mřížovými dveřmi. Dělníci zavezli pracovní šachty i nedokončené šachty u srubů N-S 74, N-S 76 a N-S 77, stavební firma odvezla strojní zařízení a materiál a objekty opustili také vojáci rušeného hraničářského útvaru.

Němci na Dobrošově testovali podkaliberní protibetonové střely Röchling a demontovali pancéřové prvky.

Dnešní stav

Dobrošov je veřejnosti zpřístupněn od roku 1969 a patří k nejdéle přístupným pevnostním památkám u nás. Dnes jej spravuje Muzeum Náchodska; kolem roku 2022 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce areálu. Tvrz je národní kulturní památkou.

V dělostřeleckém srubu jsou k vidění dvě makety pevnostních houfnic vz. 38 — původně vyrobené pro film Dny zrady Otakara Vávry (1972) a instalované na Haničce, odkud po jejím uzavření v roce 1975 putovaly sem. Protože žádná skutečná houfnice vz. 38 se nedochovala (všech 15 vyrobených kusů sešrotoval v 50. letech Kovošrot), jsou tyto makety nejbližší představou, jakou si o hlavní zbrani čs. tvrzí lze udělat.

Na Dobrošově se natáčel i maďarský sci-fi snímek Pevnost (1979) a film Člověk proti zkáze (1989) o posledních letech Karla Čapka.

Aktuální informace o prohlídkách najdete na muzeumnachodska.cz.

Dobrošov v prvním rozpočtu úseku, 1935

Dva roky před zahájením stavby se Dobrošov poprvé objevuje v číslech — v rozpočtu a přehledu objektů úseku Orlické hory – Náchod (čj. 5967/taj. hl. št. ŘOP-35). Ten na 35 km fronty počítal s 93 objekty a k nim s vchodovými objekty tvrzí Skutina a Dobrošov. Dobrošov v něm figuruje jako objekt 86a „Vchod do tvrze Dobrošov + podzemí”:

Údaj	Hodnota
Odolnost	IV (nejvyšší stupeň)
Osádka	12 důstojníků / 34 poddůstojníků / 136 mužů
Cena	20 000 000 Kč

Uvedená osádka se netýká celé tvrze, ale právě jen vchodu a podzemí — tedy velitelství, strojovny, skladů, dopravy a týlových služeb. Bojové objekty se v přehledu vedou samostatně: v jeho závěru najdeme mimo jiné objekt 84 „dělostřelecká otočná věž” s dvojicí 10cm houfnic za 6 675 000 Kč, objekt 85 „jednostranný dělostřelecký srub na severozápad” se třemi 8cm kanony a objekt 86 „dtto východní” se třemi 10cm houfnicemi, a také objekt 83 s minometnou otočnou věží a dělostřeleckým pozorovacím zvonem za 3 270 000 Kč.

Celý úsek byl v roce 1935 rozpočten na 313 288 000 Kč, se střelivem na 417 312 000 Kč.

Archivní podklady: VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/44/6/1–3 (čj. 5967/taj. hl. št. ŘOP 1935), s. 9–12.

Zdroje a literatura

• Suchánek, J.: Čs. opevnění 1935–1938 — Dělostřelecké tvrze. Extra Publishing, Brno 2024
• Muzeum Náchodska — Pevnost Dobrošov (muzeumnachodska.cz)

Naposledy aktualizováno: 8. srpna 2026