Kolik stál jeden pěchotní srub? Na tuhle otázku se obvykle odpovídá zprůměrovaným číslem z pozdější literatury. Ve fondu Ředitelství opevňovacích prací je ale dochovaná tabulka, ve které si ŘOP tuto cenu poprvé samo spočítalo — rukopisný ceník z 10. září 1935, sepsaný jako odpověď na dotaz vlastního 1. oddělení. Vznikl z čistě praktického důvodu: bylo potřeba sestavit rozpočty dalších úseků a nikdo v úřadu zatím netušil, s jakou částkou za objekt počítat.
Následující text vychází ze tří archivních jednotek kartonu 4 fondu ŘOP: sign. 1935/44/1/1 – 45/2/3 (financování prací 1935), sign. 1935/44/6/1–3 až 45/2/3 (úvěr fondu zák. 127/1934 a rozpočet úseku Orlické hory–Náchod) a sign. 1935/41/1/2 (přehled prací a potřeba peněz 1935–1939).
Odkud se braly peníze: položka „J”
Finanční základ celého podniku vznikl 3. května 1935, tedy šest týdnů po zřízení ŘOP. Náčelník hlavního štábu arm. gen. Ludvík Krejčí toho dne nařídil zřídit ve Fondu pro věcné potřeby národní obrany podle zákona č. 127/1934 novou rozpočtovou položku a převést na ni prostředky určené na opevňování:
„Zařiďte v rámci Fondu pro věcné potřeby národní obrany novou položku pojmenovanou ‚J’ /: dřívější položka J – Pěchotní opevnění – nebude více obnovena :/, kterou bude hospodařiti Ředitelství opevňovacích prací a převeďte na ni 200,000.000 Kč určených na opevňovací práce…”[1]
Dvě stě milionů korun tedy nebyly nové peníze — byly přesunuty z položky D1, kam původně patřily spolu s ženijním materiálem. ŘOP získalo především vlastní pokladnu, se kterou mohlo hospodařit bez cizího schvalování každé faktury. Účtárna MNO potvrdila v červnu 1935, že z částky „nebylo dosud ničeho ani vázáno objednávkou, ani proplaceno”, takže ŘOP začínalo „hospodařiti s plnou Vám přidělenou částkou”.[2] Prvních 25 167,90 Kč tvořily do 20. června 1935 z drtivé většiny cestovní účty a diety francouzských důstojníků a členů čs. komise — položky jako „7.000,- ošacovací příspěvek” nebo cestovní účet gen. ing. Štěpánka za 956 Kč.[2]
Co všechno smí položku „J” zatěžovat, upřesnil až 12. září 1935 ministr národní obrany František Machník výnosem čj. 6788 Taj.-hl.št./1. odděl. 1935. Z fondu se platily zkoušky únosnosti půdy a sondy, výkup pozemků, vlastní stavební náklad, cestovné kontrolních orgánů, odměny za projekty — a také „civilní oděv pro důstojníky ŘOP., kteří jej k výkonu služby potřebují”. Naopak služební cesty do zahraničí, platy civilních smluvních zaměstnanců a náklady francouzské mise musely jít z běžných paragrafů rozpočtu MNO.[3]
Ceník z 10. září 1935
O den dříve, 9. září 1935, zpracoval mjr. gšt. Podroužek referátník čj. 5789/taj.hl.št.ŘOP-35 s prostým názvem „Ceny objektů stálého opevnění”.[4] Dotaz zněl věcně: v dalších etapách se mají stavět objekty se dvěma střílnami na každou stranu a je nutné znát jejich přibližnou cenu. Zadání bylo přesné i v tom, co se do ceny nemá počítat:
„Ceny udejte s veškerým zařízením, avšak beze zbraní, bez střeliva, bez pozemku, bez překážek a bez spojení, počítejte u 1/- a 2/- v hodnotě I – IV…”[4]
Odpověď dorazila z I. oddělení ŘOP 10. září 1935 jako ručně psaná tabulka na téže stránce spisu. Ceny jsou rozděleny na „stavbu” a zvlášť na „zařízení a pancéřování”:
| Typ objektu | Odolnost | Stavba | Zařízení a pancéřování | Úhrnem |
|---|---|---|---|---|
| Jednostranný srub, 2 střílny + 1 zvon | I | 546 000 | 300 000 | 846 000 Kč |
| II | 600 000 | 300 000 | 900 000 Kč | |
| IV | 1 000 000 | 350 000 | 1 350 000 Kč | |
| Oboustranný srub, 2 střílny na každou stranu + 2 zvony | I | 650 000 | 510 000 | 1 160 000 Kč |
| II | 830 000 | 510 000 | 1 340 000 Kč | |
| III | 1 020 000 | 610 000 | 1 630 000 Kč | |
| IV | 1 350 000 | 610 000 | 1 960 000 Kč | |
| Oboustranný srub, 1 střílna na každou stranu + 2 zvony | I | 490 000 | 440 000 | 930 000 Kč |
Údaj pro jednostranný srub odolnosti III je v rukopise čitelný jen nejistě (přibližně 1 136 000 Kč), proto jej v tabulce neuvádíme jako spolehlivý. Pod tabulkou stojí ještě jednou výslovná poznámka: „Ceny rozumí se bez zbraní, bez munice, spojení, pozemku, bez překážek.”[4]
Z tabulky se dá vyčíst několik věcí, které se v souhrnných číslech ztrácejí:
- Skok mezi I. a IV. odolností je u stavební části téměř dvojnásobný (546 000 → 1 000 000 Kč u jednostranného srubu), zatímco pancéřování se zdraží jen o šestinu. Za odolnost se platilo betonem, ne ocelí.
- Pancéřování a vnitřní zařízení tvořilo u nejlevnějšího objektu více než třetinu ceny — a u oboustranného srubu se dvěma zvony 44 %. Zvon byl v roce 1935 nejdražší jednotlivou součástí objektu.
- Uvedené ceny jsou holá skořápka. Zbraně, munice, spojení, překážky ani pozemek v nich nejsou.
Kolik chybí do „hotového” objektu
Doplnit chybějící položky lze z jiných spisů téže dávky. Ceny výzbroje si ŘOP vyžádalo od II./4. oddělení MNO na podzim 1935: jeden 8 cm lehký kanon vz. 30 stál 294 812 Kč, samotná úplná hlaveň 122 500 Kč, 10 cm lehká houfnice vz. 30 se zaměřovačem 83 500 Kč.[5] Škodovy závody v témže období oznámily informativní ceny střeliva pro 4,7 cm kasematový kanon: jedna úplná rána s ostrým pancéřovým granátem o výkonu 1,65/775 vycházela na 300 Kč, tupá cvičná střela na 115 Kč.[6]
Jinými slovy: dvanáct set pancéřových granátů do jednoho kanonu stálo víc než třetinu ceny betonové skořápky srubu odolnosti I. Právě proto se ve všech rozpočtech ŘOP munice vede odděleně.
Rozpočet úseku Orlické hory–Náchod
Nejlépe je to vidět na rozpočtu, který ŘOP sestavilo pod čj. 5967/taj.hl.št.ŘOP-35 pro úsek Orlické hory–Náchod. Je to 35 kilometrů fronty a spis obsahuje kromě sumáře i přehled všech 93 objektů s výzbrojí, věžemi, osádkou a cenou.[7]
Sumář vypadá takto:
| Položka | Kč |
|---|---|
| Sruby se zbraněmi | 212 840 000 |
| Pozemky a budovy | 7 000 000 |
| Spojení | 17 500 000 |
| Překážky | 8 400 000 |
| Silnice | 7 000 000 |
| Celkem | 252 740 000 |
| 20 % na nepředvídané | 50 548 000 |
| Úhrnem | 313 288 000 |
| Střelivo (kulomety, 47 mm, minomety, dělostřelectvo, rakety a granáty) | 104 084 000 |
| Úhrnem se střelivem | 417 312 000 |
Poměr je výmluvný: samotné sruby se zbraněmi tvoří jen polovinu konečné částky. Zbytek jsou pozemky, telefonní kabely, drátěné překážky, příjezdové cesty, dvacetiprocentní rezerva na nepředvídané — a munice, která sama o sobě stojí čtvrtinu celého úseku.
V přehledu objektů se pak dají najít jednotlivé položky, které dodnes stojí v Orlických horách a u Náchoda. Běžný oboustranný pěchotní srub odolnosti I byl kalkulován na 1 100 000 Kč, jednostranný srub na 800 000 Kč. Naproti tomu:
- obj. 84 — „Dělostř. otočná věž”, odolnost IV, výzbroj 10cm houfnice, osádka 4 důstojníci / 15 poddůstojníků / 26 mužů: 6 675 000 Kč — nejdražší jednotlivý objekt celého úseku
- obj. 85 — „Jed. děl. srub na sz” s 8cm kanony: 6 450 000 Kč
- obj. 83 — minometná otočná věž s dělostřeleckým pozorovacím zvonem: 3 270 000 Kč
- obj. 58a — „Vchod do tvrze Skutina + podzemí”, odolnost IV, osádka 12/34/136: 30 000 000 Kč
- obj. 86a — „Vchod do tvrze Dobrošov + podzemí”, tatáž odolnost i osádka: 20 000 000 Kč[7]
Dvě položky za padesát milionů korun — necelá čtvrtina rozpočtu celého pětatřicetikilometrového úseku — připadají na vchody do dvou tvrzí a jejich podzemí. To je asi nejnázornější číselný doklad toho, proč byly dělostřelecké tvrze tím, co program opevňování finančně srazilo na kolena. Za cenu podzemí Skutiny se dalo postavit sedmadvacet běžných oboustranných srubů.
Pro celý úsek přehled uvádí i souhrnnou výzbroj a osádku: 44/29 kanonů ráže 47 mm, 9/4 houfnice 10 cm, 3/1 kanon 8 cm, 30 400 ručních granátů, 176 periskopů, 534 triskopů a přes 2 400 mužů posádky.[7]
Rozpočty ostatních úseků, prosinec 1935
Rozpočet Náchodského úseku nebyl osamocený. Ke spisu čj. 6568/taj.hl.št.ŘOP z 5. prosince 1935, který schválil gen. Husárek, jsou přiloženy stejně stavěné rozpočty pro čtyři další úseky. Uvádíme konečné částky včetně zbraní i munice:[8]
| Úsek | Délka | Úhrnem |
|---|---|---|
| Moravská Ostrava | 25 km | 287 374 000 Kč |
| Kladsko (Králíky–Mückenberg) | 40 km | 531 561 000 Kč |
| Steinberg–Ramzová | 25 km | 324 000 000 Kč |
| Háj–Opava | 40 km | 460 000 000 Kč |
| Orlické hory–Náchod | 35 km | 417 312 000 Kč |
Ve stejném spisu je i časový plán: v roce 1936 se mělo pracovat na celém úseku Moravská Ostrava a vzít do práce 20 objektů u Králík plus zahájit tvrze; 1937 dokončit Ostravu; 1938 zahájit zbývajících asi 40 objektů u Králík a začít Steinberg–Ramzovou; 1939 dokončit Králíky a začít Háj–Opavu.[8] Vše ale s výslovnou podmínkou — „za předpokladu, že bude včas vybaven personálem, o který již dříve žádal”.[8]
Povšechný program: 860 km za 10 388 milionů
Poslední a nejambicióznější dokument této skupiny vznikl po poradě 12. prosince 1935, které se zúčastnili brig. gen. ing. Štěpánek, plk. gšt. Tomsa, plk. žen. ing. Čermák, pplk. stav. ing. Hubálek a mjr. gšt. Podroužek. Ředitel OP nařídil „aby byla propočítána znovu finanční potřeba pro celé zamýšlené opevnění”.[9] Výsledkem je „Povšechný program a hrubá rozvaha finančního nákladu stálého opevnění” ve spisu čj. 6714/Taj.hl.št.ŘOP.1935 — pět etap:[10]
| Etapa | Prostor | Km | Mil. Kč |
|---|---|---|---|
| I. (1935–39) | Mor. Ostrava, Králíky–Mückenberg, Steinberg–Ramzová, Háj–Opava, mosty na Slovensku | 130 | 1 663 |
| II. (od 1938) | Orlické hory – Náchod – Trutnov | 80 | 1 000 |
| III. | Krkonoše–Labe 120 km; jižní Slovensko nesouvisle 100 km | 220 | 2 500 |
| IV. | Jižní Morava (Břeclav–Znojmo) | 80 | 1 000 |
| V. | Západní Čechy–Plzeň–Praha 200 km; Těšínsko a sev. Slovensko 90 km; nesouvislé uzávěry 60 km | 350 | 4 225 |
| Celkem | 860 km | 10 388 |
Kalkulace, na které to celé stojí, je v poznámce vpravo od tabulky a je odzbrojujícím způsobem jednoduchá: „Předpoklad: a) na souvislých frontách 1 km s výzbrojí a municí 12,5 mil. Kč; b) na nesouvislých frontách 1 km i s municí 10 mil. Kč.”[10]
Deset a půl miliardy korun tedy nevzniklo sečtením projektů. Vzniklo vynásobením kilometrů hranice jedním sazbovým číslem, které si ŘOP odvodilo z rozpočtů prvních úseků. V rekapitulaci se pak 8 663 milionů za pět etap ještě doplňuje o 1 725 milionů na „etapu proti Polsku”.[11]
Bylo to reálné?
Tady je namístě opatrnost: archiv sám žádné srovnání se státním rozpočtem neobsahuje. Co ale obsahuje, je dost na to, aby si čtenář udělal obrázek sám — stačí porovnat, co ŘOP chtělo, s tím, co dostalo.
- Na rok 1935 mělo ŘOP celkem 200 milionů Kč (položka „J”).[1]
- Ze spisu čj. 6112/taj.hl.št.ŘOP vyplývá, že z těchto 200 milionů mělo být na úsek Moravská Ostrava v letech 1935–1936 spotřebováno 169 568 813 Kč a zbylých 30 431 187 Kč šlo na počáteční práce u Králík a Žamberka. Na rok 1936 ŘOP žádalo dalších 200 milionů — a formulovalo to takto: „Tento nový požadavek 200 milionů Kč pro rok 1936 je nutno uplatňovati velmi důrazně již i proto, aby při plném rozvinutí opevňovacích staveb v r. 1937 nebyl pak finanční požadavek příliš veliký.”[12]
- V témže spisovém celku je ale ještě jeden list nadepsaný „Finanční požadavek pro opevňovací práce v roce 1936”. Sečte-li se nedodělek Moravské Ostravy, celé Kladsko, mosty na Dunaji, Tise a Hronu a polovina úseků Háj–Opava a Trutnov–Náchod, vychází 1 248 935 000 Kč — na jediný rok.[13]
- Vlastní odhad skutečné spotřeby úvěru na rok 1936 přitom ŘOP v říjnu 1935 stanovilo na 116 milionů Kč a na zbytek roku 1935 na 2,5 milionu.[14]
Rozpětí mezi 116 miliony (co se reálně stihne utratit), 200 miliony (co se žádá) a 1,249 miliardy (co by bylo potřeba) je celý příběh finanční stránky opevňování ve zkratce. Při tempu 200 milionů ročně by povšechný program za 10 388 milionů trval — čistě aritmeticky — přes padesát let. I při optimistickém předpokladu 400 milionů ročně přes pětadvacet.
Že to úřad věděl, dokládá i drobnost. Ministerstvo financí odmítlo v září 1935 zaujmout stanovisko k přijetí šesti civilních smluvních zaměstnanců, dokud mu nebudou sděleny důvody; odkaz na utajený interní spis mu podle jeho vlastního vyjádření „nemůže mu stačiti k posouzení naléhavosti a nezbytnosti případu”.[15] Úřad, který chtěl přestavět 860 kilometrů hranice, se současně musel dohadovat o šesti úvazcích.
Kontext, který v archivu není: finální 3. program opevňování z roku 1938 pracoval s rozpočtem zhruba 10,9 miliardy Kč a do Mnichova se z něj proinvestovala asi pětina; blíže viz naše chronologie ŘOP 1935–1938, opřená mj. o Stehlíkův Lexikon těžkých objektů a Val na obranu republiky. Číslo z prosince 1935 — 10 388 milionů — je tedy pozoruhodně blízké tomu, k čemu se plánování dopracovalo o dva a půl roku později, a to i přesto, že se mezitím zásadně změnila skladba opevnění. Řádový odhad, ke kterému se ŘOP dobralo násobením kilometrů, se ukázal jako v zásadě správný. Problém nikdy nebyl v odhadu. Problém byl v čase a v ročním přídělu.
Drobné položky, které se do velkých čísel nevejdou
Spis o financování z roku 1935 stojí za čtení i kvůli tomu, jak vypadala opačná strana měřítka. Zálohy ženijních skupinových velitelství se počítaly v tisících korun. Velitel ŽSV II mjr. žen. ing. Sameš vyúčtoval v listopadu 1935 zálohu 7 000 Kč položkami jako „Pomůcky k vytyčování 2292,75 Kč”, „Opravy a udržování aut 2749,- Kč”, „Jízdné tramvají 6,80 Kč” a „Rozmnožování plánů 239,- Kč”, a žádal o dalších 5 000 Kč — mimo jiné na zábradlí kolem sondy a na nádoby na chemikálie pro fotodružstvo.[16] ŽSV III v Králíkách si vystačilo s třemi zálohami v úhrnu 23 000 Kč.[17]
Ve stejném svazku je i platební rozkaz na 100 000 Kč jako záloha firmě Dr. K. Skorkovský za „zkušební desky železobetonové v Jincích” — z účtované částky 115 617,95 Kč.[18] Sto tisíc za desky, na kterých se v Brdech ostřelováním zjišťovalo, jaká tloušťka betonu vlastně vydrží. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi odolností I a IV představoval podle ceníku u každého jediného srubu skoro půl milionu korun, šlo o jednu z nejlépe investovaných částek celého roku 1935.
Prameny
Archivní
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/44/6/1–3 až 45/2/3, s. 14–15 — čj. 6130 Taj.hl.št./1. odděl. 1935 z 3. 5. 1935, podepsán náčelník hlavního štábu arm. gen. Ludvík Krejčí; opis přípisu o zřízení položky „J” a převodu 200 000 000 Kč.
- Tamtéž, s. 17–19 — evidence plateb z položky „J”, sdělení IV./1. oddělení a účtárny MNO z 21. 6. 1935.
- Tamtéž, s. 23–25 a 29–30 — výnos MNO čj. 6788 Taj.-hl.št./1. odděl. 1935 z 12. 9. 1935, podepsán ministr národní obrany František Machník.
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/44/1/1 – 45/2/3, s. 11–12 — referátník čj. 5789/taj.hl.št.ŘOP (zpracováno 9. 9. 1935) a rukopisná tabulka I. oddělení ŘOP z 10. 9. 1935 „Přibližné ceny objektů”.
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935, 30 3/2 – 33 2/3, s. 2 — MNO čj. 50.248/taj.-II./4. odděl. 1935 z 10. 10. 1935, ceny dělostřeleckého materiálu.
- Tamtéž, s. 4–5 — podání Škodových závodů D/12.893 z 26. 10. 1935, informativní ceny střeliva pro 4,7 cm kasematový kanon.
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/44/6/1–3 až 45/2/3, s. 9–12 — čj. 5967/taj.hl.št.ŘOP-35, rozpočet a přehled objektů úseku Orlické hory–Náchod.
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/41/1/2, s. 3–10 a 13–18 — čj. 6568/taj.hl.št.ŘOP z 5. 12. 1935 „Přehled prací a potřeba peněz v letech 1935–1939”, přílohy 1–6 (koncept i čistopis); schválil gen. Husárek.
- Tamtéž, s. 20 — „Pro domo” k čj. 6714 se záznamem o poradě 12. 12. 1935.
- Tamtéž, s. 25–26 — rukopisná a strojopisná verze „Povšechného programu a finanční rozvahy stálého opevnění” s poznámkou o kalkulaci 12,5 a 10 mil. Kč na kilometr.
- Tamtéž, s. 27 a 29–30 — „Rozvaha finanční” a vložka 3 k čj. 6714 s rekapitulací 8 663 + 1 725 = 10 388 milionů Kč.
- Tamtéž, s. 31–32 — čj. 6112/taj.hl.št.ŘOP 1935 „Požadavek peněz pro rok 1936 pro stálé opevnění”.
- Tamtéž, s. 37 — list „Finanční požadavek pro opevňovací práce v roce 1936” (úhrnem 1 248 935 000 Kč).
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/44/6/1–3 až 45/2/3, s. 3 — čj. 5966/Taj.hl.št.ŘOP.1935 z 8. 10. 1935, odhad spotřeby úvěru na rok 1936 (116 000 000 Kč).
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/46, s. 38 — přípis MNO VI/2. oddělení z 3. 10. 1935 se sdělením ministerstva financí čj. 96.617/35-VII/19 z 20. 9. 1935.
- VÚA–VHA Praha, f. ŘOP, sign. 1935/44/1/1 – 45/2/3, s. 27 a 37–40 — vyúčtování zálohy ŽSV II, podepsán mjr. žen. ing. Sameš.
- Tamtéž, s. 35–36 — rekapitulace záloh čj. 6.494 dův.hl.št.ŘOP.1935.
- Tamtéž, s. 15–16 — platební rozkaz a účet firmy Dr. K. Skorkovský ze 13. 10. 1935 za zkušební železobetonové desky v Jincích.
Literatura (jen k zarámování, nikoli k jednotlivým archivním údajům)
- Stehlík, E.: Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–1938. FORTprint 2010.
- Ráboň, M.; Gregar, O.; Kachlík, B.: Val na obranu republiky. 2005.
Skeny archiválií nepublikujeme. Všechny údaje jsou dohledatelné v originále podle uvedených signatur a stran. Místa, kde je předloha čtena nejistě, jsou v textu výslovně označena.
Naposledy aktualizováno: 10. srpna 2026