Technická data
Kategorie:
Kanon / houfnice
Zavedeno:
1915
Výrobce:
Škodovy závody, Plzeň
Ráže:
75 mm
Dostřel:
8 000 m
Umístění:
Ochranný příkop dělostřeleckého srubu, Improvizované postavení v týlu tvrze

Dvacet tři let stará horská zbraň z první světové války — a v září 1938 jediné pevnostní dělostřelectvo, které československé tvrze skutečně měly.

Jak k tomu došlo

Hlavní zbraň tvrzí, 10cm houfnice vz. 38, se vyvíjela od roku 1935 a do září 1938 nebyl vyroben ani jeden z 87 objednaných kusů. Šest hotových dělostřeleckých srubů tak stálo prázdných.

Počátkem roku 1938, pod dojmem zhoršující se bezpečnostní situace, se ŘOP obrátilo s žádostí o pomoc na Vojenský technický a letecký ústav. Ten připravil dvě alternativy:

Návrh 1 — umístit 8cm lehký kanon vz. 30 nebo 10cm lehkou polní houfnici vz. 30 do betonového nebo těžkého polního krytu před dělostřelecký srub. Kryt měl odolat zásahu dvěma granáty ráže 15 cm nebo jedním 21cm projektilem; zbraně na kruhových ložištích, vstup pro obsluhu pouze přes střílnu pevnostní houfnice. Po dodání skutečných houfnic by se kryty zrušily.

Návrh 2 — umístit 7,5cm horský kanon vz. 15 dovnitř objektu a střílet skrz střílnu. Vyžadovalo by to speciální zvedací podlahu v každé kasematě. VTLÚ tuto variantu sám nedoporučil: hrozilo zasažení střílny během boje a vyřazení kanonu, a bez fungující vzduchotechniky by se ve srubu hromadilo obrovské množství výstřelových zplodin, které by znemožnily obsluhu zbraní.

Ředitelství opevňovacích prací dokument obdrželo 6. dubna 1938 a obratem obě varianty zamítlo. Vlastní studie označila za nejefektivnější a nejrychlejší řešení umístit 7,5cm horský kanon vz. 15 do ochranného příkopu před objektem — tři kanony na srub.

Provedení

  • každá zbraň chráněna proti pozorování nepřítelem dřevěným přístřeškem a maskovací sítí
  • obsluhy se ke kanonům dostávaly přes střílnu ze střelecké místnosti (po dřevěných schůdcích)
  • uvnitř srubu se měla nacházet pouze munice a velení baterie
  • muselo se přistoupit i k částečnému zasypání ochranných příkopů

Kde baterie skutečně stály

Podle původních dispozic to vyšlo jen na dvou objektech:

ObjektTvrzUmístění baterieDůvod odchylky
K-S 11 „Na svahu”Hůrkav ochranném příkopupodle plánu
K-S 43 „Veverka”Adamv ochranném příkopupodle plánu
MO-S 39 „U trigonometru”Smolkovv těsné blízkosti hrany příkopu
K-S 45 „Jabůrek”Adamasi 600 m do týlulomený objekt v prudkém svahu; z příkopu i před ním by palba ohrožovala budovy na staveništi tvrze
R-S 79 „Na mýtině”Haničkado týlukomise zjistila, že v příkopu by děla kvůli betonářským pracím neměla dostatečný výstřel

Na Jabůrku sestávalo postavení z okopů vyložených nasucho kameny s dřevěnou točnou na dně; každý kanon kryl dřevěný přístřešek a poblíž palpostů vznikly čtyři dřevozemní úkryty — tři pro obsluhy děl a jeden jako pohotovostní sklad munice.

Bouda vyšla naprázdno. Jako jediná tvrz neměla dělostřelecký srub — veškeré dělostřelectvo mělo být soustředěno do otočné věže v objektu K-S 22 — a improvizovanou baterii tedy neměla kam postavit. V září 1938 byla zcela bez pevnostního dělostřelectva.

Slabiny

ParametrHoufnice vz. 38 (plán)Horský kanon vz. 15 (realita)
Ráže100 mm75 mm
Dostřel11 700 mnecelých 8 000 m
Krytípancéřová střílna pod 3+ m betonudřevěný přístřešek
Obsluhauvnitř objektuvenku v příkopu

Hlavní nevýhodou byla velká zranitelnost kanonů i jejich obsluh — stály prakticky pod širým nebem v prostoru, který byl přímo určen k tomu, aby na něj nepřítel střílel. Druhou byl malý dostřel: baterie nedosáhla ani do dvou třetin vzdálenosti plánované pro pevnostní houfnice, čímž ztratila schopnost vést palbu do intervalů mezi sousední tvrze.

Obsluhy

Obsluhy improvizovaných baterií se začaly formovat v květnu 1938; v té době už také probíhala výstavba a příprava jednotlivých pozic. Dělostřelci pak se svými zbraněmi na pozicích zůstali až do evakuace po Mnichovu.

Šlo o relativně malou zbraň, kterou zvládla přesunout i horská jednotka — v čs. armádě sloužila mimo jiné u horského dělostřeleckého pluku 202.

Související

Zdroje a literatura

  • Suchánek, J.: Čs. opevnění 1935–1938 — Dělostřelecké tvrze. Extra Publishing, Brno 2024
  • Fuksa, I.: Improvizovaná dělostřelecká výzbroj dělostřeleckých srubů tvrzí čs. opevnění v roce 1938. Historie a vojenství 1/2023

Naposledy aktualizováno: 8. srpna 2026