12cm minomet B-12 (pevnostní)

Poznámka: údaj hmotnost v tabulce vlevo označuje hmotnost střely (16,4 kg), nikoli zbraně — hmotnost samotného minometu prameny neuvádějí.

12cm minomet B-12 měl být hlavní zbraní minometné kopule G/JA, tedy třetího pilíře tvrzového dělostřelectva vedle houfnic v dělostřeleckých srubech a otočných věží.

Proč minomety

Houfnice i věže střílely po relativně ploché dráze a v hornatém terénu jim zbývaly hluché prostory — rokle, strmé svahy a záhyby terénu, kam nedosáhly. Právě do nich měly minomety pálit. Dobové zadání znělo: „stříleti do hluchých prostorů v předpolí a na křídlech tvrzí, kam nemohou působiti dělostřelecké věže ani sruby.”

Druhá role byla ještě zajímavější: pokud by se nepřátelští vojáci dostali do těsné blízkosti pevnostních objektů, mohly by minomety vést palbu přímo na ně — strmě dopadající mina zasáhne pěchotu v příkopu, ale betonu neublíží.

Od devítky ke dvanáctce

Původní projekt z roku 1935 počítal s dvojicí 9cm minometů — tedy stejnou zbraní, jaká se používala ve střílnách pod betonem u izolovaných pěchotních srubů (minomet vz. 38).

Už v listopadu 1937 se ale ve všeobecném popisu minometných srubů objevila jako alternativa dvojice 12cm minometů — zbraně, kterou Škodovka v té době rovněž vyvíjela. Zástupci plzeňské společnosti s ní vojáky podrobně seznámili v lednu 1938 a jednání o přezbrojení vedla k dalšímu přepracování celého projektu kopule.

Parametry (návrh z poloviny října 1938)

Parametr	Hodnota
Ráže	120 mm
Uspořádání	dvojče spřažených minometů
Hlavně	hladké, kryté ocelovým pláštěm
Chlazení	při rychlé palbě měla pláštěm proudit voda; čerpala se ručním čerpadlem z nádrže na otočné plošině střeleckého prostoru
Délka hlavně	1 800 mm
Hmotnost střely	16,4 kg
Minimální dostřel	250 m
Maximální dostřel	7 500 m
Náměr	56° až 85°
Kadence dvojčete	teoreticky 12 ran za minutu
Doprava munice	výtah poháněný ručními klikami

Vodou chlazené hlavně jsou detail, který stojí za pozornost — u minometu jde o poměrně neobvyklé řešení a ukazuje, jak vysokou intenzitu palby konstruktéři předpokládali.

Osádka a objekt

Obsluha se ke zbraním do horního patra objektu dostávala po žebříku z prostředního patra, kde bylo skladiště části munice, malý ventilátor a ubikace pro pohotovostní obsluhu. Osádku tvrzového minometného srubu mělo tvořit 41 vojáků — 2 důstojníci, 1 rotmistr, 7 poddůstojníků a 31 vojínů.

Nikdy nevyroben

Minometná kopule G/JA nebyla nikdy vyrobena, ani jako prototyp — a tedy ani minomety B-12.

Plánováno bylo devět tvrzových objektů pro minometné kopule (MO-S 20c, OP-S 33a, K-S 44, N-S 51, N-S 77, T-S 14, T-S 50, T-S 79, T-S 80), z toho dva se dvěma kopulemi. Do září 1938 se nepodařilo dokončit ani jeden; nejdál postoupily přípravy na tvrzi Adam u objektu K-S 44 „Za větrem”, kde se podařilo vyrubat a vybetonovat šachtu z podzemí — ta byla nakonec zasypána.

Související

• Minometná kopule G/JA
• 9cm minomet vz. 38 — zbraň, která se do objektů skutečně dostávala
• 5cm minomet („zbraň U”)
• Článek: 443 tun oceli, která nikdy nevystřelila

Zdroje a literatura

• Suchánek, J.: Čs. opevnění 1935–1938 — Dělostřelecké tvrze. Extra Publishing, Brno 2024

Naposledy aktualizováno: 8. srpna 2026